Články odjinud

ANALÝZA: Kdo, s kým a proti komu? Syrské koalice před případným americkým útokem

ANALÝZA: Kdo, s kým a proti komu? Syrské koalice před případným americkým útokem

Americký prezident Donald Trump vyzval Rusko, aby se připravilo na rakety. Učinil tak na twiteru a reagoval na ruskou hrozbu, že jakékoli rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Trump připravuje odvetu za útok na syrskou Dúmu, která může přijít už během několika hodin. Rusko podle agentury AFP oznámilo, že východní Ghútu, kde Dúma leží, má zcela pod kontrolou a rozmísťuje tam vojenskou policii. Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se poslední syrské krize.

Kdo je se Spojenými státy?

Ke spojenectví s USA se v poslední syrské krizi už přihlásily Londýn a Paříž.

Britové mají základnu na středomořském Kypru, odtud by patrně vzlétla jejich letadla. Poslední zprávy ovšem naznačují, že Londýn z útoku na Sýrii zcela nadšený není. Francouzské stroje by patrně startovaly doma. Střely by pak mohli odpálit francouzští námořníci z lodí, které přesunuly blíže k Sýrii.

Co se případných cílů týče, francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že spojenci zvažují útok vlastně jen na režimní chemická zařízení. Analytici ovšem dodávají, že ohrožena jsou i syrská letiště a další vojenská infrastruktura.

Možné cíle amerického úderu v Sýrii

Také německá kancléřka Angela Merkelová má za to, že důkazy o použití chemických zbraní jsou „velmi jasné“. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se Spolková republika mínila do případné koaliční akce aktivně zapojit. O operaci jednají Američané podle vlastních slov se všemi spojenci v rámci NATO.

Saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr už potvrdil účast své země v proamerické koalici s tím, že chemický útok musí být potrestán. Zatím není jasné, zda se Saúdové zapojí přímo, či jen logisticky. K americkému útoku se zřejmě nějakým způsobem přidají i další země Zálivu.

Se spojenci tiše spolupracuje Izrael, který proti íránským cílům v Sýrii nedávno podnikl další nálet. Po svém zvyku se k němu nepřiznal. S pasivní loajalitou lze počítat i v případě Jordánska, které se Sýrií rovněž sousedí.

Kdo by bojoval na straně režimu? Čí bojovníci jsou ohroženi?

Lidsky i materiálně vyčerpaná syrská armáda se opírá o řadu zahraničních bojovníků a nejméně dvě armády.

Nad vodou jí drží ruští vojáci, kteří v Sýrii mají nejméně dvě základny: námořní v Tartúsu a letiště Hmimím u Latákie. Moskva dnes Spojeným státům pro případ útoku opět pohrozila odvetou. „Americké rakety budou sestřeleny a bude se útočit na místa, odkud budou odpáleny,“ sdělil s odvoláním na svého prezidenta Vladimira Putina ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin.

Vyjádřil se tak pro televizi Al-Manár, která patří Hizbálláhu. Tedy radikálnímu proíránskému hnutí libanonských šíitů, jehož bojovníci společně s ruskými vojáky chrání Asadovu vládu. Za syrský režim bojují také další šíitské milice tvořené lidmi z Iráku, Afghánistánu a třeba i bývalého Sovětského svazu, které cvičí a platí íránské Revoluční gardy. Ty jsou ve své zemi protežovanou, paralelní armádou odpovědnou za zahraniční vojenské aktivity teokratického režimu.

Kromě zmíněných vojáků a milionářů pracují na Asadově straně i čistokrevní žoldnéři, kteří jsou nasazováni do nejnebezpečnějších misí. Zřejmě i proto, že podle ruských zákonů jejich zaměstnavatelé – bezpečnostní firmy – prostě neexistují.

Na čí straně jsou Irák a Turecko?

Americký prezident o možné reakci na syrský chemický útok s iráckým premiérem Hajdarem Abádím prokazatelně hovořil. Agentury ale neuvádějí podrobnosti, z čehož lze usuzovat, že se Bagdád zdrží reakce. Irácký kabinet je dlouhodobě v delikátní, i když v jistém smyslu privilegované situaci: udržuje vztahy jak s Íránem, tak USA. V prvním případě výtečné, v druhém korektní. Jinými slovy: lze očekávat, že v první fázi možného ataku zůstane Bagdád víceméně neutrální.

Turecko je členskou země NATO, která se ale dostala do sporu s USA ohledně jejich podpory syrských Kurdů. Ankara také společně s Íránem a Ruskem – navíc nezávisle na OSN – spolupracuje na syrském mírovém urovnání. Tato mírová snaha vede řadu západních pozorovatelů k přesvědčení, že Turecko má v syrské otázce blíže k Teheránu a Moskvě než k Washingtonu a Západu obecně. Turecký prezident ale tentokrát – podobně jako jeho protějšek Trump – pohrozil osnovatelům chemického útoku drsnou odvetou. S tím, že Ankara podezřívá z chemického útoku režim Bašára Asada.

 

Články odjinud