Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Konec velkého přátelství. Summit G7 může být symbolem odklonu Evropy od USA

ANALÝZA: Konec velkého přátelství. Summit G7 může být symbolem odklonu Evropy od USA

Představitele sedmi nejvyspělejších zemí světa čeká v Kanadě summit, jaký v poválečné historii nemá v některých ohledech obdoby. Americký prezident Donald Trump se zúčastní jen zčásti. Navíc za vyhrocené atmosféry a ve světle velkých sporů mezi Spojenými státy a zbylými šesti členy uskupení G7. Schůzka tak může být symbolem velké změny – odklonu od desetiletí budovaného spojenectví USA a Evropy.

Na první pohled to bude v kanadském Charlevoix vypadat stejně jako na předchozích summitech sedmi nejvyspělejších států světa. Skupinové fotografie, křečovité úsměvy a na závěr komuniké shrnující to nejdůležitější, co se na setkání odehrálo.

Za kulisami to ale bude zřejmě daleko zajímavější příběh, který nemá v poválečném světě obdoby. Jak to v Kanadě proběhne, naznačil jakýsi předvoj „velkého“ summitu – setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny G7, které hostilo minulou sobotu jiné kanadské město Whistler.

V jindy suchém a nudném závěrečném prohlášení se objevila nezvykle ostrá věta. „Ministři a guvernéři měli otevřenou debatu o výhodách volného obchodu a mnozí poznamenali negativní dopad jednostranných akcí Spojených států.“

Prohloubený příkop

Podobně třaskavá byla podle přítomných i ona debata. Tak moc, až japonský ministr financí Taro Aso vyjádřil soucit se svým americkým protějškem Stevem Mnuchinem. Ostatní jej totiž grilovali kvůli clům na ocel a hliník, jejichž platnost administrativa Spojených států jen několik hodin před summitem rozšířila i na Evropskou unii, Kanadu a Mexiko.

Tím ještě prohloubila už tak povážlivě velký příkop mezi USA a západními spojenci. Pomyslnou jámu formovaly předchozí kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa – odstoupení od jaderné dohody s Íránem, vypovězení Pařížské klimatické dohody, kritika obchodní bilance s EU nebo pochybnosti ohledně závazků plynoucích ze členství v NATO.

K Evropě, která se k Trumpovu prezidentství vyjadřovala ostře již dlouho předtím, se nyní přidala i Kanada. Jejího premiéra Justina Trudeaua se dotklo, že Trump jako důvod pro cla uvedl národní bezpečnost. Trudeau to nazval „urážkou tisíců Kanaďanů, kteří bojovali a umírali bok po boku s jejich americkými bratry ve zbroji“.

„Obchod je věc, která se neustále mění. Za administrativy Baracka Obamy ale byla snaha jej změnit ve prospěch obou stran. Donald Trump odchází od, z mého pohledu funkčních, multilaterálních řešení jen proto, že tím boduje u svých voličů a vyhovuje to jeho politickému marketingu,“ vysvětluje pro INFO.CZ důvody sporu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Zásadní otázka světového obchodu

Za těchto vyhrocených podmínek přijíždí Trump do Charlevoix a dopředu avizuje, že se zdrží jen na jeden ze dvou plánovaných dnů. V sobotu odjede již v 10:30 tamního času. A to zpravodajská stanice CNN informuje, že jej museli jeho spolupracovníci přemlouvat, aby do Kanady vůbec odcestoval.

Není to poprvé, co se na summitu G7 objevují vážné spory. Předchozí schůzky od roku 1975 již stihly poznamenat vyhrocené debaty o inflaci, amerických raketách v Evropě, deficitním rozpočtu USA nebo třeba o válce v Iráku. Ředitel Centra USA a Evropy při washingtonské Brookinsově instituci Thomas Wright však podotýká, že nyní se jedná o zásadní otázku poválečného uspořádání světového obchodu.

Ke klidu nepřispívají ani výroky dalších představitelů administrativy. Šéf Národní ekonomické rady USA Larry Kulow například označil světový obchodní systém za „svinčík“ a řekl, že se rozpadl. Prezident podle něj dělá jen nezbytné věci pro USA a byznys.

„Příliš bych to nedramatizoval. Spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy je historicky silné a silnější než jedna administrativa. Samozřejmě je tu rozkol mezi multilaterálním vnímáním světa a nacionalistickou politikou, kterou razí Donald Trump. Evropa a Kanada se snaží formovat diplomatickou ofenzivu, to je logická snaha,“ přemítá nad stavem věcí Boháček.

Profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě Stephen Walt ve svém textu v listu Foreign Policy vysvětluje, že diplomacie a efektivní zahraniční politika závisí na porozumění prioritám ostatních zemí a schopnosti předvídat reakce na vlastní kroky. A v tom podle něj Trump selhává.

„Trumpův diplomatický styl spočívá v přesvědčení, že USA mají takřka neomezenou kapacitu vynucovat svoji vůli výhrůžkami. Když pohrozí nedodržením článku 5 NATO, ostatní státy zaplatí. Když vyhrožuje Číně obchodní válkou, prezident Si Ťin-pching přispěchá a udělá vše pro to, aby Trumpa učinil šťastným,“ rozvádí Walt svoji teorii.

Na co vsadí Evropa?

Až doposud se Evropa snažila Trumpův chaotický a agresivní styl přehlížet, a přestože v ní vyvolával obavy, sázela na jednání a možnost nalézt s USA dohodu. Nyní se objevují první náznaky, že by tomu mohlo být opačně. Evropané začínají hledat dohodu proti USA. To ostatně potvrdil svým výrokem francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž i v mumraji kolem cel dává najevo svoji touhu stát se hlavním evropským hlasem. „Šest zemí G7 tvoří dohromady větší trh, než jakým je ten americký,“ pravil.

Signálem změny jsou i reálné kroky. Evropská unie uzavřela smlouvu o volném obchodu s Kanadou, je blízko úspěšnému konci jednání s Japonskem a začala se o tomtéž bavit s Austrálií, Novým Zélandem či seskupením jihoamerických zemí Mercosur.

Odklon od USA má však i svá rizika. Šanci vycítil ruský prezident Vladimir Putin, který po letech sporů o poměry na východě Ukrajiny, sankce či vliv Moskvy na volby v západních zemích, lobbuje za užší obchodní spolupráci mezi Ruskem a Evropskou unií. O partnerství má zájem také Čína, což Boháček považuje za riskantní až zastrašující. Na praktiky tamních firem si ostatně stěžovaly také evropské společnosti a EU se loni začala domlouvat na legislativě omezující čínské akvizice u strategických podniků.

Boháček ale stav transatlantických vztahů nevidí tak černě. Základní pilíř světového obchodu podle něj Trumpovu éru překoná a svět nečeká ani globální obchodní válka. „Zatím si jen vyměňují názory a symbolická opatření. Pokud dojde k zavedení cel ze strany EU, ceny v USA začnou růst a dotknou se v první řadě voličské základny Donalda Trumpa. Pak je otázkou, kde se reciprocita zastaví. Právě kvůli velké politické ceně, kterou by za to i Trump musel zaplatit, si nemyslím, že to povede ke globální obchodní válce.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1