Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Konec velkého přátelství. Summit G7 může být symbolem odklonu Evropy od USA

ANALÝZA: Konec velkého přátelství. Summit G7 může být symbolem odklonu Evropy od USA

Představitele sedmi nejvyspělejších zemí světa čeká v Kanadě summit, jaký v poválečné historii nemá v některých ohledech obdoby. Americký prezident Donald Trump se zúčastní jen zčásti. Navíc za vyhrocené atmosféry a ve světle velkých sporů mezi Spojenými státy a zbylými šesti členy uskupení G7. Schůzka tak může být symbolem velké změny – odklonu od desetiletí budovaného spojenectví USA a Evropy.

Na první pohled to bude v kanadském Charlevoix vypadat stejně jako na předchozích summitech sedmi nejvyspělejších států světa. Skupinové fotografie, křečovité úsměvy a na závěr komuniké shrnující to nejdůležitější, co se na setkání odehrálo.

Za kulisami to ale bude zřejmě daleko zajímavější příběh, který nemá v poválečném světě obdoby. Jak to v Kanadě proběhne, naznačil jakýsi předvoj „velkého“ summitu – setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny G7, které hostilo minulou sobotu jiné kanadské město Whistler.

V jindy suchém a nudném závěrečném prohlášení se objevila nezvykle ostrá věta. „Ministři a guvernéři měli otevřenou debatu o výhodách volného obchodu a mnozí poznamenali negativní dopad jednostranných akcí Spojených států.“

Prohloubený příkop

Podobně třaskavá byla podle přítomných i ona debata. Tak moc, až japonský ministr financí Taro Aso vyjádřil soucit se svým americkým protějškem Stevem Mnuchinem. Ostatní jej totiž grilovali kvůli clům na ocel a hliník, jejichž platnost administrativa Spojených států jen několik hodin před summitem rozšířila i na Evropskou unii, Kanadu a Mexiko.

Tím ještě prohloubila už tak povážlivě velký příkop mezi USA a západními spojenci. Pomyslnou jámu formovaly předchozí kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa – odstoupení od jaderné dohody s Íránem, vypovězení Pařížské klimatické dohody, kritika obchodní bilance s EU nebo pochybnosti ohledně závazků plynoucích ze členství v NATO.

K Evropě, která se k Trumpovu prezidentství vyjadřovala ostře již dlouho předtím, se nyní přidala i Kanada. Jejího premiéra Justina Trudeaua se dotklo, že Trump jako důvod pro cla uvedl národní bezpečnost. Trudeau to nazval „urážkou tisíců Kanaďanů, kteří bojovali a umírali bok po boku s jejich americkými bratry ve zbroji“.

„Obchod je věc, která se neustále mění. Za administrativy Baracka Obamy ale byla snaha jej změnit ve prospěch obou stran. Donald Trump odchází od, z mého pohledu funkčních, multilaterálních řešení jen proto, že tím boduje u svých voličů a vyhovuje to jeho politickému marketingu,“ vysvětluje pro INFO.CZ důvody sporu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.

Zásadní otázka světového obchodu

Za těchto vyhrocených podmínek přijíždí Trump do Charlevoix a dopředu avizuje, že se zdrží jen na jeden ze dvou plánovaných dnů. V sobotu odjede již v 10:30 tamního času. A to zpravodajská stanice CNN informuje, že jej museli jeho spolupracovníci přemlouvat, aby do Kanady vůbec odcestoval.

Není to poprvé, co se na summitu G7 objevují vážné spory. Předchozí schůzky od roku 1975 již stihly poznamenat vyhrocené debaty o inflaci, amerických raketách v Evropě, deficitním rozpočtu USA nebo třeba o válce v Iráku. Ředitel Centra USA a Evropy při washingtonské Brookinsově instituci Thomas Wright však podotýká, že nyní se jedná o zásadní otázku poválečného uspořádání světového obchodu.

Ke klidu nepřispívají ani výroky dalších představitelů administrativy. Šéf Národní ekonomické rady USA Larry Kulow například označil světový obchodní systém za „svinčík“ a řekl, že se rozpadl. Prezident podle něj dělá jen nezbytné věci pro USA a byznys.

„Příliš bych to nedramatizoval. Spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy je historicky silné a silnější než jedna administrativa. Samozřejmě je tu rozkol mezi multilaterálním vnímáním světa a nacionalistickou politikou, kterou razí Donald Trump. Evropa a Kanada se snaží formovat diplomatickou ofenzivu, to je logická snaha,“ přemítá nad stavem věcí Boháček.

Profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě Stephen Walt ve svém textu v listu Foreign Policy vysvětluje, že diplomacie a efektivní zahraniční politika závisí na porozumění prioritám ostatních zemí a schopnosti předvídat reakce na vlastní kroky. A v tom podle něj Trump selhává.

„Trumpův diplomatický styl spočívá v přesvědčení, že USA mají takřka neomezenou kapacitu vynucovat svoji vůli výhrůžkami. Když pohrozí nedodržením článku 5 NATO, ostatní státy zaplatí. Když vyhrožuje Číně obchodní válkou, prezident Si Ťin-pching přispěchá a udělá vše pro to, aby Trumpa učinil šťastným,“ rozvádí Walt svoji teorii.

Na co vsadí Evropa?

Až doposud se Evropa snažila Trumpův chaotický a agresivní styl přehlížet, a přestože v ní vyvolával obavy, sázela na jednání a možnost nalézt s USA dohodu. Nyní se objevují první náznaky, že by tomu mohlo být opačně. Evropané začínají hledat dohodu proti USA. To ostatně potvrdil svým výrokem francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž i v mumraji kolem cel dává najevo svoji touhu stát se hlavním evropským hlasem. „Šest zemí G7 tvoří dohromady větší trh, než jakým je ten americký,“ pravil.

Signálem změny jsou i reálné kroky. Evropská unie uzavřela smlouvu o volném obchodu s Kanadou, je blízko úspěšnému konci jednání s Japonskem a začala se o tomtéž bavit s Austrálií, Novým Zélandem či seskupením jihoamerických zemí Mercosur.

Odklon od USA má však i svá rizika. Šanci vycítil ruský prezident Vladimir Putin, který po letech sporů o poměry na východě Ukrajiny, sankce či vliv Moskvy na volby v západních zemích, lobbuje za užší obchodní spolupráci mezi Ruskem a Evropskou unií. O partnerství má zájem také Čína, což Boháček považuje za riskantní až zastrašující. Na praktiky tamních firem si ostatně stěžovaly také evropské společnosti a EU se loni začala domlouvat na legislativě omezující čínské akvizice u strategických podniků.

Boháček ale stav transatlantických vztahů nevidí tak černě. Základní pilíř světového obchodu podle něj Trumpovu éru překoná a svět nečeká ani globální obchodní válka. „Zatím si jen vyměňují názory a symbolická opatření. Pokud dojde k zavedení cel ze strany EU, ceny v USA začnou růst a dotknou se v první řadě voličské základny Donalda Trumpa. Pak je otázkou, kde se reciprocita zastaví. Právě kvůli velké politické ceně, kterou by za to i Trump musel zaplatit, si nemyslím, že to povede ke globální obchodní válce.“

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1