Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Nákupem patriotů ze sebe Polsko udělalo terč. Přesto udělalo dobře

ANALÝZA: Nákupem patriotů ze sebe Polsko udělalo terč. Přesto udělalo dobře

Po dlouhém a místy nepříliš důstojném handrkování si Poláci s Američany plácli. Za 100 miliard korun získají čtyři sady protivzdušného obranného systému Patriot. Pod jejich deštníkem se coby už tradiční černý pasažér NATO schová i Česko. Patrioty Polsku zvýší bezpečnost. Současně na sebe ale jejich nákupem Polsko přivolá hněv Vladimira Putina. Přesto jde o vynikající rozhodnutí.

„Je to výjimečný, historický moment,“ řekl na slavnostní ceremonii u příležitosti podpisu smlouvy polský prezident Andrzej Duda. „Je to nová kapitola v dějinách polské armády.“

Takové věci se při podpisu velkých zbrojních zakázek obvykle říkají. V tomto případě ale jde o strohý popis faktu. Nákupem patriotů se Polsko přihlásilo mezi západní země, a to nikoliv jej slovy, ale také činy. Na koupi patriotů totiž bylo potřeba nejen peněz (a tady je na místě přiznat, že Poláci vůbec nejsou špatní obchodníci, dostali se s cenou ze 170 miliard na necelých sto), ale taky kuráže. Polsko je totiž ruským sousedem a Rusko zemi nikdy nepřestalo považovat za svou sféru vlivu. Nákup patriotů bude staronový ruský prezident Putin považovat za hozenou rukavici. To se vědělo dopředu – a přesto tato rukavice byla hozena.

Patrioty coby symbol

Aby nedošlo k omylu: symbolická hodnota akvizice patriotů je vysoká, to ale neznamená, že celý zbrojní systém nemá jinou hodnotu. Naopak. Ačkoliv byly patrioty zařazeny do výzbroje už v roce 1984, pořád jde o jeden z nejvýkonnějších systémů vzdušné obrany. V Izraeli během první války proti Iráku dosahovaly sedmdesátiprocentní úspěšnosti proti střelám scud a jejich modifikované variantě al-Hussein, což lze považovat za vysoce efektivní nasazení.

Patrioty prochází průběžnými modifikacemi, které se týkají zejména řídicích systémů. Roku 2022 má systém dostat nové řízení, mluví se o revolučním skoku. A Polsko dostane svoje patrioty právě už s tímto novým, vysoce výkonným systémem. Po Spojených státech a Japonsku bude Polsko teprve třetí zemí na světě a první v Evropě, která bude mít nejmodernější patrioty. Mimochodem – v Evropě tyto střely má ve výzbroji Řecko, Španělsko, Nizozemí a samozřejmě Německo.

Symbolická hodnota patriotů v někdejších zemích je ale přece jenom vyšší než jejich hodnota vojenská. Kromě Polska je totiž kupuje také Rumunsko. Přitom samotný nákup zbraní tohoto typu není nijak jednoduchá záležitost, nejde o supermarket, kam nakupující přijde, zaplatí, vezme zboží a odejde. Prodej zbraní vybavených vysoce pokročilými technologiemi prochází ve Spojených státech mimořádně pečlivým prověřováním. Například Turecko už ve Spojených státech několikrát neuspělo, protože si americké vojenské autority nebyly jisty, že se od Turecka technologie nedostanou do nepovolaných rukou.

Pás důvěry

Patrioty v Polsku a Rumunsku představují pohříchu ojedinělý důkaz, že administrativa Donalda Trumpa chápe, co znamená být velmocí. Obě východoevropské země historicky patří do oblasti, kterou Rusko z mnoha různých více či méně objektivních důvodů považuje za svou oblast vlivu. O tento vliv na začátku devadesátých let kvůli kolapsu Sovětského svazu přišlo. Pokles globální autority Spojených států a období nejistoty uvnitř atlantické struktury dalo Rusku možnost začít svůj vliv znovu budovat. Nejde přitom o nic jiného než o vytváření nárazníkových území. Z hlediska ruské mocenské logiky jde o zajištění přístupu k Baltu (proto zájem o Polsko), do Středomoří (proto námluvy s Tureckem) a k Černému moři (proto Rumunsko).

Tureckou kartu dokázala Putinova diplomacie zahrát pod stůl. Erdoganova autoritářská politika ze země udělala nejistého spojence Západu. V Polsku a v Rumunsku naopak Spojené státy v mocenské přetlačované Rusko alespoň zatím porazily. Patrioty na území obou těchto zemí jsou pro Rusko jasný vzkaz: Tady je Západ, tudy vede pomyslný pás důvěry.

Akce a reakce

Umístění patriotů na východní a jihovýchodní výspě NATO znamená pro Rusko mocenskou výzvu. Je otázka, jak na ni zareaguje. V baltské oblasti se dá očekávat zvýšení tlaku na pobaltské země a eskalace permanentní nervozity, která zde panuje. Dá se počítat s opakováním „osvědčených“ modelů z časů studené války. Bude docházet k incidentům zejména ve vzduchu a na moři, hranice oddělující harašení zbraněmi od skutečné války zde ale nebude překročena. Ne snad proto, že by Rusko bylo tak mírumilovným státem, ale proto, že celá oblast Pobaltí je pro moderní válčení mimořádně nevhodná. Její husté zalidnění prakticky znemožňuje efektivní rozvinutí rychlého taktického manévru.

Strkanice na Baltu jen odvede pozornost od ruské expanze směrem do oblasti Černého moře a Balkánu. Rumunsko je v této oblasti jediným spolehlivým členem západních vojenských struktur – o tom mluví nejenom patrioty na jeho území, ale také fakt, že vláda Viorici Dancilaové trvá na nákupu amerických válečných lodí. To je mimořádně silný signál už proto, že Dancilaová je za devět měsíců už třetí hlavou rumunské vlády. Jedinou jistou věcí v nevyzpytatelném boršči rumunské politiky zůstává setrvání v NATO.

Ruský prezident Putin mimochodem nákup lodí pro rumunské válečné námořnictvo už loni na podzim označil za „bezostyšnou provokaci.“ Každopádně pokusy vměšovat se do rumunských záležitostí ze strany Ruska ustaly – nebo se přesunuly zcela do šedé zóny.

Prodej patriotů Polsku je jedním z mnoha příběhů, které se odehrávají během více či méně skrytého boje o vliv ve východní Evropě. Polsko se samo přihlásilo k euroatlantické straně. Jiné někdejší země Varšavské smlouvy, ačkoliv papírově jsou členy NATO, zůstávají uprostřed přetahované. Například Česko.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1