Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Nizozemské ne referendu: Proč vzorová západní demokracie zavrhla experiment s přímou demokracií?

ANALÝZA: Nizozemské ne referendu: Proč vzorová západní demokracie zavrhla experiment s přímou demokracií?

Zatímco u nás se krok za krokem blížíme k zavedení referend, jedna zavedená západoevropská demokracie právě svůj experiment s tímto prvkem přímé demokracie ukončila. Jde o Nizozemsko, v mnohém vzorový demokratický stát, který se rozhodl po třech letech referenda zrušit, protože se neosvědčila. V Nizozemsku převládl názor, že se stala nástrojem menšiny k blokování rozhodnutí demokratické většiny.

Referendum bylo v Nizozemsku zavedeno rozhodnutím parlamentu v roce 2015. Bylo ovšem omezeno pouze na hlasování o zákonech, které byly právě schváleny nizozemským parlamentem, a navíc z něj bylo vyloučeno například rozhodování o rozpočtových věcech nebo záležitostech monarchie a královské rodiny.

Pokud chtěl někdo schválený zákon podrobit referendu, musel během čtyř týdnů od definitivního rozhodnutí parlamentu sebrat deset tisíc podpisů nizozemských voličů. Když se mu to povedlo, nevstoupil zákon v platnost a začala běžet další lhůta. Ta trvala dalších šest týdnů a „vyvolavači“ referenda během ní museli získat 300 tisíc podpisů, aby bylo referendum uskutečněno. Vzhledem k počtu nizozemských a českých voličů by tomuto číslu u nás odpovídalo 200 tisíc podpisů.

V případě úspěchu „sběračů“ podpisů se v Nizozemsku skutečně mohlo konat poradní lidové hlasování, pro jehož platnost zákon předvídal minimální účast 30 procent všech oprávněných voličů.

Když přišlo k urnám dost voličů, kteří projednávaný zákon většinově odmítli, musel se jím znovu zabývat parlament. Zákon v případě odmítnutí referendem totiž mohl začít platit pouze, pokud ho parlament schválil ještě jednou.

Za tři roky fungování referend v Nizozemsku se uskutečnilo pět pokusů o jejich vyvolání, ale jen dva došly až k všelidovému hlasování.

Zástupné hlasování

Poprvé se tak stalo před dvěma lety, kdy skupina kritiků evropské integrace sesbírala dostatek podpisů pro vypsání lidového hlasování o rozhodnutí parlamentu ratifikovat Dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To nebyl pro Nizozemce vzhledem k vzdálenosti obou zemí palčivý problém, ale euroskeptici dokument využili k zástupnému hlasování o důvěře v Evropskou unii jako celek. Systém nizozemských referend totiž neumožňoval rozhodovat v nich o setrvání země v Unii.

Už prvotní využití referenda ale svým výsledkem ukázalo své slabiny. Přišlo k němu totiž jen 32 procent voličů. To sice znamenalo, že hlasování bylo platné, ale zároveň relativizovalo jeho celkový výsledek. Jasná většina hlasujících (61 %) totiž hlasovala proti asociační dohodě s Ukrajinou, ale ve výsledku se jednalo jen o 19,5 % všech nizozemských voličů.

Část politických stran (ty vládní) navíc před referendem vyzvala své voliče, aby zůstali doma a znemožnili tím platnost referenda. I díky tomu se nedalo říct, že těm, co nehlasovali, byla otázka ukrajinského přidružení lhostejná a vlastně by se stejně neměli počítat.

Pokračování na Reflex.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1