ANALÝZA: Tance kolem íránského atomu aneb Jaderná dohoda na rozcestí mezi Bohem a penězi | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Tance kolem íránského atomu aneb Jaderná dohoda na rozcestí mezi Bohem a penězi

ANALÝZA: Tance kolem íránského atomu aneb Jaderná dohoda na rozcestí mezi Bohem a penězi

Írán začal budovat infrastrukturu pro umístění moderních centrifug na obohacování uranu. Zopakoval, že mu jde výhradně o mírové využití atomu a že nepřekročí limity danné mezinárodní jadernou dohodou, kterou nedávno vypověděly USA. Například Izrael má ale přesto dlouhodobě jasno: Teherán vydírá, vyhrožuje a je proti němu třeba zasáhnout. Írán opravdu minimálně přitápí pod blízkovýchodním kotlem. Proč a jaké to může mít důsledky?

Asi třicet kilometrů od města Natanz se nachází jedno z hlavních íránských jaderných zařízení, kde Teherán chce navýšit kapacitu pro výrobu obohaceného uranu. Podle mezinárodní jaderné smlouvy, kterou nedávno vypověděl americký prezident Donald Trump, na to má v omezeném rozsahu právo. To sám Írán ústy svých úředníků připomíná a zároveň slibuje, že limity dané dokumentem nepřekročí. Tedy prozatím. Spolu s tím zaznívá obvyklé ujištění, že íránský jaderný program je výhradně mírový.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí ovšem už zkraje týdne prohlásil, že nařídí co do kapacity blíže nedefinovaný restart obohacování uranu, pokud se dohodu nepodaří udržet ani se zbylými signatáři (Británie, Čína, EU, Francie, Německo, Rusko).

Náboženský lídr Íránu: Izrael je vřed k vyříznutí

Chameneí, který má ve spletitém teokraticko-republikánském systému poslední slovo a vlastně řídí i zahraniční politiku, už stanovil podmínky, za jakých je Teherán ochoten pokračovat.

V zásadě jde o to, aby Írán zůstal v mezinárodním platebním systému, svět od něj odebíral co nejvíce surovin a nemluvil do politických i vojenských dobrodružství Teheránu. Zahraniční partnery nemá zajímat především vývoj raket a angažmá země v Iráku, Sýrii, Jemenu i jinde.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Chameneí si také vyšlápl na Evropany, které má za bojácné a poslušné následovníky USA. Izrael, který není smluvní stranou dohody, zato je ve verbální i strategické rovině hlavním íránským nepřítelem, islámský lídr nazval „rakovinným nádorem“, který „je třeba odstranit“. O Rusku a Číně íránský šéf pomlčel.

Izrael: proti Peršanům je třeba vojenský zakročit

Židovský stát je v rétorice podobně vyhraněný a považuje Írán za hlavní hrozbu pro sebe i region. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který má lví zásluhu na tom, že Trump dohodu vypověděl, reagoval podle očekávání: „Chameneí nejprve prohlásil, že jeho záměrem je zničit Izrael. Včera řekl, jak to udělá: ničím neomezeným obohacováním uranu, aby získal arzenál jaderných bomb“. A dnes pro jistotu dodal, že Francii už ani nežádal, aby od dohody odstoupila – bez Trumpa a USA prý beztak padne sama od sebe.

Izraelský ministr pro tajné služby Israel Kac vyzval k sestavení mezinárdní vojenské koalice proti Íránu.

Tolik poslední vývoj složité kauzy, tedy alespoň pohledem z Evropy. Izrael, USA i konzervativní vedení Íránu komplikovanou situaci líčí věru černobíle, čímž sobě i vlastním občanům vše zjednodušují.

Kdo dohodu nechce? A proč?

Nabízí se klíčové otázky: Kdo dohodu odmítá? A kdo její pokračování vůbec chce?

Nový prezident USA se jednoznačně postavil za Izrael a sunnitské arabské státy, pro které je šíitský Írán až démonizovaným, i když reálným nepřítelem. Mimochodem, Trumpa nemusí vypovězení dohody příliš trápit také proto, že americké firmy se – na rozdíl od těch evropských – v Íránu tolik neangažují.

Také teheránské konzervativní vedení ale o dohodu spíše nestojí a z taktických (vnitropolitických) důvodů ji rádo oželí. Mobilizační boj se Západem je tmelem perských radikálů a podle některých autorů se ve zkrorumpovaném, uzavřeném Íránu konzervativcům vlastně i ekonomicky daří, čehož dokladem budiž prosperita paralelní armády známé jako Íránské revoluční gardy.

Íránská politika

Komu pokračování dohody naopak vyhovuje?

„Znovuzavedením sankcí Trump fakticky upevnil nemravnou koalici mezi zkorumpovanými íránskými elitami a prezidentovými domácími stoupenci, kteří si ze strašení Íránem udělali živnost,“ píše Rahmán Búzárí z reformistického deníku Aš-Šark na webu stanice Al Džazíra. „Obě strany nekonečnou jadernou ságu zneužívají k umlčování domácí opozice stejně jako politickým ziskům na mezinárodním poli,“ dodává.

Pokračování dohody chce opravdu spíše reformistické a volené vedení Íránu v čele s prezidentem Hasaném Rúháním, které má tradičně na starosti ekonomiku. Což je velmi těžký úkol v zemi, kde nejvyšší náboženský lídr není odpovědný nikomu jinému než Bohu.

Rúhání jistě není liberál západního střihu, jako umírněný pragmatik si ale přeje co nejobsáhlejší obchodní výměnu s co nejširší škálou zemí. Tedy samozřejmě i s Evropou, která mu – když nic jiného – umožní korigovat případnou svévoli Ruska, Číny a dalších asijských států.

Rúháního voliči navíc obvykle patří k západně orientovaným obyvatelům Íránu.

Evropa se nemíní snadno vzdát trhu, na kterém ji íránští pragmatici vítají. Zároveň ale potřebuje – z civilizačních, bezpečnostních a pochopitelně i hospodářských důvodů – udržet co nejpevnější vztahy s USA. Po pravdě, starý kontinent už stál před lehčími úkoly.

Infografika: Dohoda s Íránem

Obchod s Íránem

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.