Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Tance kolem íránského atomu aneb Jaderná dohoda na rozcestí mezi Bohem a penězi

ANALÝZA: Tance kolem íránského atomu aneb Jaderná dohoda na rozcestí mezi Bohem a penězi

Írán začal budovat infrastrukturu pro umístění moderních centrifug na obohacování uranu. Zopakoval, že mu jde výhradně o mírové využití atomu a že nepřekročí limity danné mezinárodní jadernou dohodou, kterou nedávno vypověděly USA. Například Izrael má ale přesto dlouhodobě jasno: Teherán vydírá, vyhrožuje a je proti němu třeba zasáhnout. Írán opravdu minimálně přitápí pod blízkovýchodním kotlem. Proč a jaké to může mít důsledky?

Asi třicet kilometrů od města Natanz se nachází jedno z hlavních íránských jaderných zařízení, kde Teherán chce navýšit kapacitu pro výrobu obohaceného uranu. Podle mezinárodní jaderné smlouvy, kterou nedávno vypověděl americký prezident Donald Trump, na to má v omezeném rozsahu právo. To sám Írán ústy svých úředníků připomíná a zároveň slibuje, že limity dané dokumentem nepřekročí. Tedy prozatím. Spolu s tím zaznívá obvyklé ujištění, že íránský jaderný program je výhradně mírový.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí ovšem už zkraje týdne prohlásil, že nařídí co do kapacity blíže nedefinovaný restart obohacování uranu, pokud se dohodu nepodaří udržet ani se zbylými signatáři (Británie, Čína, EU, Francie, Německo, Rusko).

Náboženský lídr Íránu: Izrael je vřed k vyříznutí

Chameneí, který má ve spletitém teokraticko-republikánském systému poslední slovo a vlastně řídí i zahraniční politiku, už stanovil podmínky, za jakých je Teherán ochoten pokračovat.

V zásadě jde o to, aby Írán zůstal v mezinárodním platebním systému, svět od něj odebíral co nejvíce surovin a nemluvil do politických i vojenských dobrodružství Teheránu. Zahraniční partnery nemá zajímat především vývoj raket a angažmá země v Iráku, Sýrii, Jemenu i jinde.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Chameneí si také vyšlápl na Evropany, které má za bojácné a poslušné následovníky USA. Izrael, který není smluvní stranou dohody, zato je ve verbální i strategické rovině hlavním íránským nepřítelem, islámský lídr nazval „rakovinným nádorem“, který „je třeba odstranit“. O Rusku a Číně íránský šéf pomlčel.

Izrael: proti Peršanům je třeba vojenský zakročit

Židovský stát je v rétorice podobně vyhraněný a považuje Írán za hlavní hrozbu pro sebe i region. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který má lví zásluhu na tom, že Trump dohodu vypověděl, reagoval podle očekávání: „Chameneí nejprve prohlásil, že jeho záměrem je zničit Izrael. Včera řekl, jak to udělá: ničím neomezeným obohacováním uranu, aby získal arzenál jaderných bomb“. A dnes pro jistotu dodal, že Francii už ani nežádal, aby od dohody odstoupila – bez Trumpa a USA prý beztak padne sama od sebe.

Izraelský ministr pro tajné služby Israel Kac vyzval k sestavení mezinárdní vojenské koalice proti Íránu.

Tolik poslední vývoj složité kauzy, tedy alespoň pohledem z Evropy. Izrael, USA i konzervativní vedení Íránu komplikovanou situaci líčí věru černobíle, čímž sobě i vlastním občanům vše zjednodušují.

Kdo dohodu nechce? A proč?

Nabízí se klíčové otázky: Kdo dohodu odmítá? A kdo její pokračování vůbec chce?

Nový prezident USA se jednoznačně postavil za Izrael a sunnitské arabské státy, pro které je šíitský Írán až démonizovaným, i když reálným nepřítelem. Mimochodem, Trumpa nemusí vypovězení dohody příliš trápit také proto, že americké firmy se – na rozdíl od těch evropských – v Íránu tolik neangažují.

Také teheránské konzervativní vedení ale o dohodu spíše nestojí a z taktických (vnitropolitických) důvodů ji rádo oželí. Mobilizační boj se Západem je tmelem perských radikálů a podle některých autorů se ve zkrorumpovaném, uzavřeném Íránu konzervativcům vlastně i ekonomicky daří, čehož dokladem budiž prosperita paralelní armády známé jako Íránské revoluční gardy.

Íránská politika

Komu pokračování dohody naopak vyhovuje?

„Znovuzavedením sankcí Trump fakticky upevnil nemravnou koalici mezi zkorumpovanými íránskými elitami a prezidentovými domácími stoupenci, kteří si ze strašení Íránem udělali živnost,“ píše Rahmán Búzárí z reformistického deníku Aš-Šark na webu stanice Al Džazíra. „Obě strany nekonečnou jadernou ságu zneužívají k umlčování domácí opozice stejně jako politickým ziskům na mezinárodním poli,“ dodává.

Pokračování dohody chce opravdu spíše reformistické a volené vedení Íránu v čele s prezidentem Hasaném Rúháním, které má tradičně na starosti ekonomiku. Což je velmi těžký úkol v zemi, kde nejvyšší náboženský lídr není odpovědný nikomu jinému než Bohu.

Rúhání jistě není liberál západního střihu, jako umírněný pragmatik si ale přeje co nejobsáhlejší obchodní výměnu s co nejširší škálou zemí. Tedy samozřejmě i s Evropou, která mu – když nic jiného – umožní korigovat případnou svévoli Ruska, Číny a dalších asijských států.

Rúháního voliči navíc obvykle patří k západně orientovaným obyvatelům Íránu.

Evropa se nemíní snadno vzdát trhu, na kterém ji íránští pragmatici vítají. Zároveň ale potřebuje – z civilizačních, bezpečnostních a pochopitelně i hospodářských důvodů – udržet co nejpevnější vztahy s USA. Po pravdě, starý kontinent už stál před lehčími úkoly.

Infografika: Dohoda s Íránem

Obchod s Íránem

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1