Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Trumpův volič není jen bílý nevzdělaný muž. Ten ale může volby opět rozhodnout

ANALÝZA: Trumpův volič není jen bílý nevzdělaný muž. Ten ale může volby opět rozhodnout

Bílý muž bez vysokoškolského vzdělání. Tak mnohdy vypadá představa o voliči Donalda Trumpa. Trumpovi příznivci mají potenciál silně promluvit i do letošních kongresových voleb. Kdo ve skutečnosti jsou? A přijdou za pár týdnů opravdu k volbám?

Silná pozice mezi bílou pracující většinou Trumpovi před dvěma lety pomohla k vítězství v klíčových státech. A tak přestože v přepočtu na hlasy prohrál se svojí tehdejší soupeřkou Hillary Clintonovou, do Bílého domu si to v lednu díky lepšímu rozložení voličů napříč jednotlivými státy namířil právě on. Zároveň tím vznikl fenomén bílého voliče bez většího vzdělání, který propadl vizi silného konzervativního lídra, jenž jej ve zrychlujícím se propojeném světě zase vrátí na výsluní.

Trumpovi voliči jsou pestřejší, ale většinou bílí

Bližší pohled na Trumpův elektorát však ukazuje, že je situace daleko složitější. „Vyhráli jsme mezi všemi. Vyhráli jsme mezi ženami, miluji ženy. Vyhráli jsme mezi muži,“ vykřikoval Trump na jednom mítinku mezi svými příznivci ve snaze zdůraznit svoji popularitu napříč jednotlivými voličskými skupinami.

Ale neměl úplně pravdu. Daleko silnější podporu měl podle exit pollu Roper Center při Cornellově univerzitě mezi muži, mezi ženami jej volilo pouze 41 procent hlasujících, Clintonová získala 54 procent žen. To se ale bavíme o datech za celou Ameriku. Pokud vezmeme v úvahu jen Trumpovy příznivce, je jeho voličská koalice podstatně vyrovnanější. Z dat Pew Research Center vyplývá, že se skládá z 53 procent z mužů a ze 47 procent z žen.

Podíl bílých voličů bez VŠ vzdělání

Pokud jde o ony proslulé bílé muže bez vysokoškolského diplomu, ti tvoří třetinu Trumpova elektorátu. Ani podíl bělochů bez ohledu na pohlaví, kteří nemají vyšší vzdělání, nikterak nevybočuje od předchozích republikánských kandidátů. George Bush se o ně v roce 2004 opíral z 61 procent, stejně jako John McCain o čtyři roky později. Propad o dva procentní body přišel u Mitta Romneyho, Trumpovu voličskou koalici tvoří zmíněná skupina z 63 procent.

Kdo je tedy ten zbytek? Faktem zůstává, že jde většinově (asi z 88 procent) o bílé Američany, jejichž podíl na celkovém elektorátu dál klesá. Zatímco v 80. letech bylo 9 z 10 voličů bílé barvy pleti, nyní tvořili jen 70 procent osob jdoucích hlasovat v prezidentských volbách. Celkem 30 procent z nich ale má vysokoškolský diplom a takřka desetina této třetiny dokonce absolvovala postgraduální vzdělání. Více než třetina jeho podporovatelů navíc disponuje příjmy přesahujícími 75 tisíc dolarů ročně (asi 1,7 milionu korun).

Trumpova popularita neklesá, více lidí jej ale nemá rádo

Pro republikány, kteří již vyhlíží, jak dopadnou listopadové volby, jsou ale klíčové jiné věci, než konkrétní voličský profil. Volby v polovině prezidentova funkčního období se považují za jakési referendum o prezidentovi. Budoucí podoba Kongresu a úspěch jednotlivých kandidátů se tak často odvíjí od toho, jak Američané vnímají právě prvního muže unie.

Donald Trump má obyčejně auru nepopulárního státníka. Také toto označení už ale neplatí tolik jako během jeho prvního roku v úřadu. Trumpovo počínání ve funkci dlouhodobě schvaluje kolem 40 procent lidí. To je skutečně méně než u řady jeho předchůdců. Jenže ti postupně o svoji přízeň přicházeli. Takový trend se u Trumpa zatím nedostavil. Naopak. Navzdory mnoha negativním kauzám a všeobecnému tlaku se v poslední době zdá, že jeho pozice mírně posiluje.

V průzkumech britské agentury YouGov začínal v lednu loňského roku s 27 procenty lidí, kteří jej silně podporovali. Mírnou podporu deklarovalo 14 procent z nich. Na podobných číslech je po měsících propadu Trump i nyní (26 a 15), v některých průzkumech dokonce přesahuje 30procentní hranici silné podpory. Pro srovnání, Barack Obama měl po stejné době ve funkci je 17 procent opravdu věrných příznivců. Demokraté také tehdy volby prohráli.

Infografika k americkým volbám do Kongresu.Infografika k americkým volbám do Kongresu.autor: Info.cz

Lépe než Obamu vnímají voliči Trumpa v oblasti ekonomiky a daní. Naopak bývalý prezident dosahoval mírně lepších výsledků v sociální oblasti a v segmentu zdravotní péče. Tato čtyři odvětví vnímají Američané dlouhodobě jako nejdůležitější a mají silný vliv na volební výsledek.

Trump neztrácí u svých příznivců. Mezi voliči republikánů schvaluje jeho kroky kolem 90 procent osob. Na republikány ale číhají jiná rizika. Prvním jsou nerozhodnutí voliči, kteří mohou v silně polarizované Americe sehrát roli jazýčku na vahách. Zatímco na začátku funkčního období se až čtvrtina lidí nedokázala rozhodnout, zda Trumpův výkon úřadu schvaluje, nebo ne, nyní je jich pouze 8 procent (mezi registrovanými voliči dokonce jen 3 procenta). Dřívější nerozhodnutí se většinově přesunuli k lidem, kteří s Trumpem nesouhlasí. Počet silných odpůrců stoupl z 27 na nynějších 42 procent.

Rozhodne, kdo přijde

Ještě větší neznámou v celém příběhu je chování daných voličských skupin. Klíčové bude, které straně se podaří lépe mobilizovat. Zatímco demokraté vsadili na téma opozice vůči konzervativnímu Bílému domu, republikáni se snaží své příznivce nalákat děsivými scénáři toho, co se stane, pokud se k moci opět dostanou liberálové. Ve volbách v polovině prezidentského mandátu je tradičně zhruba poloviční účast proti letům, v nichž se volí prezident.

„Voliči bez vysokoškolského diplomu se typicky účastní těchto voleb v menším počtu. Naopak účast mezi voliči vysokoškoláky byla v doplňovacích volbách od Trumpova zvolení neobvykle vysoká,“ napsaly ve své analýze New York Times. To je pro republikány i prezidenta špatná zpráva. Navzdory tomu, že Trumpova voliče nejde zplošťovat na bělocha bez vysoké školy, lidé s diplomy stále více tíhnou k demokratům. I proto to zatím vypadá na jejich úspěch. Pokud by ale všichni Trumpovi podporovatelé z doby před dvěma roky skutečně dorazili, mohou s dosud předpokládanými výsledky silně zamíchat.

Referendum o Trumpovi: 5 důvodů, proč sledovat velké americké volby>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1