Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Argentina se snaží zachránit padající měnu, zemi hrozí další bankrot

Argentina se snaží zachránit padající měnu, zemi hrozí další bankrot

Argentinská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 60 procent z dosavadních 45 procent. Důvodem je vysoká inflace, která teď v Argentině dosahuje 31 procent, a také prudký pokles kurzu domácí měny. Argentinské peso dnes k americkému dolaru spadlo na nové minimum 39 pesos za dolar, informovala agentura Reuters.

Centrální banka oznámila, že svolala mimořádné zasedání měnového výboru, který se jednomyslně vyslovil pro zvýšení hlavní úrokové sazby kvůli vývoji devizových kurzů a kvůli riziku dalšího zvýšení inflace. Od začátku letošního roku peso kleslo vůči dolaru o 52 procent.

Rozhodnutí přichází den poté, co Argentina oznámila, že požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o dřívější uvolnění peněz ze záložního úvěru 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč), který fond Argentině schválil v červnu. MMF následně vyzval vládu, aby kvůli propadu pesa zpřísnila svou měnovou a fiskální politiku.

Argentina navzdory záložnímu úvěru od MMF není schopna přesvědčit trhy, že se jí podaří posílit ekonomiku, snížit fiskální deficity a dostat pod kontrolu inflaci. Investoři se stále více obávají, že třetí největší ekonomika Latinské Ameriky nebude již brzy schopna splácet své vysoké dluhy a vyhlásí bankrot.

MMF ve středu oznámil, že vzhledem k nepříznivým podmínkám na mezinárodním trhu, se kterými se v původním programu pro Argentinu nepočítalo, přehodnotí hospodářský plán vlády s cílem zemi lépe izolovat od nedávných změn na globálních finančních trzích. Plán by měl také zahrnovat silnější měnovou a fiskální politiku a posílení snah na podporou nejzranitelnějších lidí ve společnosti.

Server CNBC upozornil, že úrokové sazby v Argentině jsou teď nejvyšší na světě. Ani zvýšení úroků a podpora od MMF ale prozatím nezajistily, aby se nálada na trhu výrazně zlepšila.

Když se argentinská vláda v květnu dohodla s MMF na úvěru, prezident Mauricio Macri prohlásil, že očekává, že ekonomika se zotaví a že Argentina zbylé peníze z úvěru nebude potřebovat. Podle původní dohody uvolnil měnový fond v červnu, okamžitě pro schválení, z úvěru 15 miliard USD a zbývajících 35 miliard USD měla mít vláda k dispozici po dobu tří let jako zálohu.

Žádost o poskytnutí úvěru od MMF v zemi vyvolala vlnu nevole a řadu protestů. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření v roce 2001 v zemi způsobila nejhorší ekonomickou krizi, dohnala Argentinu ke státnímu bankrotu a miliony lidí uvrhla do chudoby.

Argentinu v posledních letech sužuje vysoká inflace. Vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o jedno procento, v příštím roce by ale již měla vzrůst nejméně o 1,5 procenta.

Země v současné době pod Macriho vedením provádí reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232