Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Argentinský zákon o interrupcích těsně prošel dolní komorou

Argentinský zákon o interrupcích těsně prošel dolní komorou

Dolní komora argentinského parlamentu dnes těsnou většinou hlasů schválila návrh zákona, který legalizuje interrupce. Ty jsou nyní v zemi povoleny jen ve výjimečných případech. Deník ale zároveň uvedl, že tlak společnosti je v Argentině v poslední době silný, takže možné je všechno.

Debatu poslanců, která začala ve středu, provázely desetitisícové demonstrace před budovou parlamentu. Na nich se sešli jak příznivci zákona, tak jeho odpůrci. Po přijetí normy v dolní komoře vypukly před budovou parlamentu v Buenos Aires radostné ovace. Demonstranti, zejména mladé dívky, tleskali a dojetím plakali. Pro zákon se vyslovilo 129 z 257 poslanců, 125 jich bylo proti.

Umělé přerušení těhotenství je nyní v Argentině, podobně jako ve velké části Latinské Ameriky, povoleno jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života matky. Za porušení zákona, který je z roku 1921, hrozí tresty vězení od jednoho roku do čtyř let. Nově by mohly ženy podstoupit interrupci na vlastní žádost až do 14. týdne těhotenství. Návrh také prodlužuje lhůtu pro interrupci v případě znásilnění, ohrožení života matky a v případě vývojových vad plodu.

Zastánci zákona před parlamentem, zejména mladé ženy, nesli transparenty s nápisy jako „Je to moje tělo, já rozhodnu“ nebo „Dejte pryč vaše růžence od našich vaječníků“. Naopak odpůrci legalizace potratů, mezi nimiž byli i kněží či řádové sestry, vyvěsili na bezpečnostní bariéry obrázky, na nichž například plod prosí matku, aby ho nezabíjela.

Návrh zákona o interrupcích způsobil i rozkol uvnitř politických stran. Jednotná - pro návrh - je jen levice, ostatní strany jsou v názoru rozdělené, včetně koalice prezidenta Mauricia Macriho, který návrh podporuje. I on byl dříve proti, ale podlehl společenskému tlaku. Podle deníku El País se tak snaží i odvrátit pozornost od hospodářských opatření své vlády, proti nimž odbory organizují demonstrace.

Od návratu Argentiny k demokracii v roce 1983 hlasovali o podobném návrhu poslanci už sedmkrát a vždy ho zamítli. Přitom za předchozí prezidentky Cristiny Fernándezové se Argentina stala první zemí Latinské Ameriky, která v roce 2010 schválila sňatky homosexuálů.

Velká část zemí Latinské Ameriky povoluje interrupce jen ve výjimečných případech, v některých státech regionu platí absolutní zákaz potratů i v případě ohrožení života ženy či po znásilnění. Teprve loni byl absolutní zákaz interrupcí zrušen v Chile.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1