Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Atomovka, pizza a zelená energie. Analytici zkoumali, co lze od KLDR letos čekat

Atomovka, pizza a zelená energie. Analytici zkoumali, co lze od KLDR letos čekat

Novoroční projevy vůdců severokorejského režimu jsou do značné míry podobné Zprávě o stavu unie, ve které američtí prezidenti každoročně hodnotí klíčové kapitoly a výhled země. Analytici se proto zaměřili na poslední projev severokorejského vůdce Kim Čong-una, jehož řeč byla již tradičně postavena na strategii byungjin. Ta znamená dvojhlavou snahu o zaměření investic do ekonomiky a do nukleárního programu země.  

„Každý rok se projevy Kim Čong-una soustředí na ekonomickou situaci země,“ analyzuje výhled pro tento rok profesor John Delury z Yonskeiské univerzity v Soulu. „Nepředstírá ale, že je situace růžová. Každým rokem sice oceňuje tvrdou práci Severokorejců, ale zároveň upozorňuje, že by situace měla být lepší. A sám sebe zavazuje ke zlepšení ekonomické situace.“

Ve svém novoročním projevu se letos severokorejský vůdce tématu výroby atomových zbraní nevyhnul. Přirozeně. Jedná se o jednu ze dvou větví jeho doktríny byungjin a hlavní odstrašující prvek proti Západu. Navíc, v dlouhodobém horizontu se jedná i o levnější alternativu k nutnosti držet velkou armádu, která aktuálně polyká čtvrtinu HDP celé země. 

Kromě atomových zbraní však Kim Čong-un letos hovořil především o ekonomice. Řešil výrobu spotřebitelského zboží, energetickou politiku i hlavní průmyslové závody a vědecký výzkum. 

Do hlavního města KLDR Pchjongjangu totiž v poslední době začíná vát vítr velmi omezené ekonomické soutěže a soukromého vlastnictví. Ve městě se začínají objevovat první soukromé prodejny pizzy, kavárny, bary i benzínové pumpy, tvrdí v prosincovém rozhovoru pro server CNN Curtis Melvin, seniorní analytik na Institutu americko-severokorejských vztahů Univerzity Johna Hopkinse.

Melvin dodává, že Kim podporuje první náznaky soukromé ekonomické aktivity a podporuje omezenou soutěž. Ta je zatím koncentrovaná jen na Pchjongjang, město pro elity režimu, nicméně časem by se tyto ekonomické přístupy mohly rozšířit po celé zemi.

Kim ve svém letošním projevu Kim hovořil i o principech zelené energie. Vyzýval lid k tomu, aby elektrickou energií šetřil a propagoval diverzifikaci zdrojů a zaměření na hydroelektrickou a geotermální energii. V případě Severní Koreje však je motivací k využívání zelených zdrojů spíše obava z nedostatku energie než snaha přispět k trvale udržitelnému rozvoji. A výzvy vůči jednotlivým provinciím, aby se snažily nacházet lokalizované zdroje energie, pak zase vyplývaly z toho, aby v případě války celá země nebyla závislá jen na jedné rozvodné síti.

Právě energetický sektor země je silně zatížený sankcemi, který na režim uvalila OSN i Spojené státy. Tyto restrikce, přijaté jako snaha co nejvíce omezit korejský jaderný program, zároveň slouží jako překážka, aby nejmladší z dynastie Kimů mohl uvolňovat ekonomické sevření země a experimentovat s mírnými ekonomickými reformami.

Na druhé straně však sankce pro Kima představují ideálního fackovacího panáka pokaždé, když je třeba najít viníka za neutěšený ekonomický vývoj v zemi. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1