„Bohyně moře mi řekla, abych následoval Trumpa.“ Šéf Foxconnu chce být prezidentem Tchaj-wanu | info.cz

Články odjinud

„Bohyně moře mi řekla, abych následoval Trumpa.“ Šéf Foxconnu chce být prezidentem Tchaj-wanu

Miliardář Terry Gou, zakladatel a šéf společnosti Foxconn, která montuje telefony iPhone a má továrnu i v České republice, se chce stát tchajwanským prezidentem. Jeho odpůrci ale upozorňují, že je příliš pročínský. Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou odtrženou provincii a ráda by ho jakýmkoliv způsobem získala zpět.

„Objev se na veřejnosti a přispěj (veřejnému blahu).“ Tchajwanský miliardář Terry Gou včera ohlásil kandidaturu na prezidenta způsobem nevídaným – k angažmá v politice ho prý postrčila ve snu bohyně moře Mazu. Gou se chce účastnit prezidentských voleb v roce 2020 a to za stranu Kuomintang. Bohyně mu prý také řekla, že musí „udržet mír mezi oběma stranami průlivu,“ tedy mezi Čínou a Tchaj-wanem

Peking považuje Tchaj-wan za svou odtrženou provincii. Právě sem totiž utekli odpůrci komunistů ze strany Kuomintang (Čínská národní strana), když prohráli ve čtyřicátých letech minulého století válku s komunisty. Obě strany, komunisté i Kuomintang, se přitom považovaly za představitele celé Číny a občas mezi nimi vypukly ozbrojené střety. V devadesátých letech minulého století se ale Tchaj-wan a Peking dohodly na vzájemných pracovních vztazích s tím, že je jen „jedna Čína“, ale nebude se řešit, která to je. Tchajwanští podnikatelé mohli v Číně investovat a využívat tamní levnou pracovní sílu, zatímco pevninská Čína se dostala k vyspělým technologiím. 

Terry Gou, zakladatel společnosti na výrobu a montáž elektroniky Foxconn, byl podle agentury Bloomberg jedním z prvních tchajwanských podnikatelů, kteří v Číně investovali. Dokonce ještě před vzájemným urovnáním vztahů. První podnik tam založil v roce 1988, tedy okamžitě poté, co pekingská vláda slíbila, že neznárodní případné tchajwanské investice. Gou z nastalé situace těžil a byly to právě investice v Číně, které pomohly jeho Foxconnu, jenž v současné době zaměstnává v mnoha zemích světa včetně České republiky zhruba milion lidí, k expanzi.

Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se vyostřily po zvolení současné prezidentky Tchai Jing-wen, která je členkou Demokratické progresivní strany, jež prosazovala vyhlášení nezávislosti ostrova. K tomu sice nedošlo, ale současný čínský komunistický prezident Si Ťin-pching i tak vyhrožuje, že ostrov znovusjednotí s Čínou, klidně i násilím. Zároveň se Peking snaží získat vliv na tchajwanská média a tamní podnikatele. Za svého spojence přitom paradoxně považuje nyní opoziční stranu Kuomintang. Její členové, povětšinou starší lidé, se zpravidla vymezují proti nezávislosti Tchaj-wanu a sní o sjednocení s Čínou. Terry Gou, který se uchází o kandidaturu za Kuomintang, by jim tak mohl vyhovovat.

Miliardář si ale zároveň nesmí znepřátelit mladé Tchaj-wance, kteří už toho s pevninskou Čínou nemají mnoho společného a pokládají se za víceméně samostatný národ. Gou jim proto spíše než spolupráci s Čínou slibuje ekonomickou prosperitu. Jak připomíná list The Financial Times, prohlašuje, že jeho „vírou“ je „mír, stabilita, ekonomika a budoucnost“. Ostatně i odkaz na mimořádně populární bohyni Mazu (ta je mimochodem i patronkou podnikatelů) je snahou přiblížit se Tchaj-wancům.

Šéf Foxconnu navíc oznámil svou kandidaturu místním dialektem čínštiny, nikoliv v pevninské Číně prosazovanou mandarínštinou. Plusové body mu kromě pobídky bohyně moře a starostí o vztahy s Čínou má přinést i doznání, že ke kandidatuře ho inspirovalo vítězství amerického podnikatele Donalda Trumpa v tamních prezidentských volbách v roce 2016.

Jak dalece bude Terry Gou pročínský, zatím není jasné. Dá se ovšem předpokládat, že se za něj postaví propekingská média, která patří některým tchajwanským boháčům. Podobně jako se loni postavila za kandidáta Kuomintangu na post starosty města Kao-siung, který se stýká s čínskými komunisty. Dá se také očekávat, že šéf Foxconnu bude prosazovat dobré vztahy s Čínou, aby pomohl svému byznysu a továrnám. Ovšem o tom, že by toužil Tchaj-wan sjednotit s Čínou pod vládou čínských komunistů, se dá pochybovat i s ohledem na výpady Pekingu vůči Hongkongu, který kdysi býval britskou kolonií, po přechodu pod čínskou správu si ale zachoval svůj ekonomický a politický systém. Peking se však jeho autonomii snaží setrvale narušovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud