Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj o Jižní Pacifik: O vliv soutěží Francie, Čína i Austrálie. Ve hře jsou důležité nerosty

Boj o Jižní Pacifik: O vliv soutěží Francie, Čína i Austrálie. Ve hře jsou důležité nerosty

V neděli 4. listopadu se oči Francie, Číny a Austrálie budou upírat velmi nepravděpodobným směrem; na malý ostrůvek v Jižním Pacifiku, který má necelých čtvrt milionu obyvatel. Konkrétně k Nové Kaledonii, která se po dlouhých dvaceti letech dočká vytouženého referenda o nezávislosti. V něm jsou sázky mnohem vyšší, než si mnozí uvědomují a jeho výsledek dost možná určí osud celého Jižního Pacifiku. 

Pohádkové počasí, panenská příroda a přátelští obyvatelé. Nová Kaledonie je země jako vystřižená z pestrobarevného žurnálu cestovních agentur. Jenže v jejím případě letos půjde o mnohem víc než jen o líbivé západy slunce. 

Obyvatelé budou mít letos po 20 letech možnost vyslovit se v referendu, zda chtějí zpřetrhat i poslední pouta, která je nyní váží k Francii. Budou si moci zvolit kompletní autonomii, jejímž ideám před třiceti lety padlo za oběť několik lidí při střetech mezi původními obyvateli a Evropany. Před dvěma dekádami pak byly uzavřeny takzvané Dohody z Noumea, které území formálně závislému na Francii přiznaly možnost vyhlásit během letošního roku referendum o nezávislosti. Nedávná návštěva prezidenta Macrona na souostroví byla jen stěží náhodná. 

Podle mnohých však v sázce nyní není nezávislost, ale výměna vlivů. „Pokud zvítězí hnutí doufající v samostatnost, stane se Nová Kaledonie čínskou provincií,“ shrnul lapidárně možný vývoj Phillipe Gomés, bývalý premiér Nové Kaledonie a v současnosti poslanec francouzského parlamentu.

Nová Kaledonie nyní nemá mnoho pragmatických důvodů, proč by měla chtít francouzskou náruč opustit. Má kvalitní dopravní infrastrukturu, spolehlivé připojení k rozvodné síti nebo dvě oficiální vlajky. Což je všechno flagrantní rozdíl například oproti sousednímu souostroví Vanuatu, které na Francii vyhlásilo nezávislost v roce 1980 a od té doby mnozí místní litují. Většina tamních domácností například není dodnes napojena na elektrickou síť. Zato však má nově vybudované doky, které 60miliony dolarů podpořila - nikoliv nezištně - čínská vláda. V těchto docích totiž mohou kotvit mimo civilních i čínské vojenské lodě.

Přestože hlavní asertivita Číny panuje v Jihočínském moři, velmoc podle mnohých odborníků pošilhává i po Jižním Pacifiku. A není to kvůli katalogové přírodě Nové Kaledonie. Bohatství souostroví se totiž do značné míry skrývá pod zemí, v Nové Kaledonii je totiž až 40 procent všech světových zásob niklu. To je společně se strategickou polohou souostroví dostatečný důvod, proč Čínu zajímá a proč je třeba brát Gomésova slova vážně.

Referendum se sice uskuteční až za pět měsíců, ale Nová Kaledonie jím žije již dnes. Pro odtržení a vyhlášení formální samostatnosti jsou především původní obyvatelé Kanakové, kterých je z 250tisícového obyvatelstva asi 40 procent. Oponují jim především původní Evropané, kterých na ostrovech žije asi třetina. Ti argumentují, že odtržením by území přišlo o štědré dotace plynoucí z francouzské kasy.

Pro ekonomiku Nové Kaledonie by výpadek příjmů z francouzské státní kasy znamenal šok, který by musela kompenzovat jinými způsoby. Turistika je sice na rozvinuté úrovni, ale na to, aby do rozpočtu přinesla dostatek financí na nutné investice, sama nestačí. A k tomu, aby země mohla sama těžit nikl – jehož ceny se na světových trzích v posledním roce opět zvedají – nemá ani peníze, ani technologie. Nejlogičtější by tak byl vstup cizího investora, nejspíše z Číny, která má s tímto modelem bohaté zkušenosti. V posledním desetiletí totiž hojně investovala kvůli přístupu k nerostným surovinám do mnohých afrických států. 

V referendu ale mají své želízko v ohni i další státy. Například Francie, která touží po obnovení poněkud oprýskaného lesku světové mocnosti. Ta totiž v Evropě často skáče tak, jak Německo píská a pokud by začala ztrácet své zahraniční území, šlo by o prohlubování negativního trendu. „Jde o součást Macronovy strategie. Chce, aby nejen on sám, ale i Francie měla větší slovo v mezinárodních událostech,“ komentovala pro Washington Post Natalie Doylová z Monash univerzity v Austrálii. Odborníci odhadují, že Nová Kaledonie zůstane spojena s Francií - byť samotného Macrona na tomto území během prezidentských voleb volilo jen 13 procent lidí.

Do třetice má co získat, respektive ztratit, i Austrálie, která vnímá Jižní Pacifik jako své vlivové území a jen nerada by přihlíželo čínské expanzi v těchto končinách. „Pokud by jakákoliv zahraniční velmoc rozšířila svou přítomnost v Jižním Pacifiku, znamenalo by to fiasko australské zahraniční politiky,“ tvrdí Rory Medcalf z Australské národní univerzity. „Není sporu o tom, že Austrálie musí Vanuatu a ostatní ostrovy v Pacifiku přesvědčit, že právě ona by měla zůstat hlavním partnerem pro bezpečnost a další rozvoj.“

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232