Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s migrací: Česko pošle 25 milionů na ochranu hranic na jihu Sahary

Boj s migrací: Česko pošle 25 milionů na ochranu hranic na jihu Sahary

Stát pošle milion eur (zhruba 25,3 milionu Kč) na podporu jednotek pěti afrických zemí, které s pomocí Africké unie a OSN zabezpečují státní hranice na jižním okraji Sahary. Schválila to dnes vláda. Peníze mají posloužit na prevenci migračních krizí, uvedl kabinet na svém webu.

„Tato částka z rozpočtu ministerstva obrany poputuje do finančního mechanismu EU African Peace Facility za účelem podpory jednotek G5 Sahel Joint Force,“ píše se v tiskové zprávě vlády. Fond Evropské unie pro Afriku byl ustanoven v roce 2015 při summitu na Maltě, kde se kvůli migrační krizi setkali lídři evropských a afrických států. Ve fondu by mělo být 1,8 miliardy eur (45,6 miliardy Kč) na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti.

Společné jednotky pěti zemí oblasti Sahelu, konkrétně Burkiny Faso, Mauritánie, Mali, Nigeru a Čadu, vznikly v únoru 2014 s cílem zlepšit koordinaci těchto zemí v oblasti obrany. Zabezpečují pohraniční oblastí a zaměřují se také na boj s terorismem.

Sahel se z pohledu bezpečnosti a tranzitní nelegální migrace stává klíčovým regionem, a to pro Evropskou unii i pro ČR, uvedla vláda. "Jednat o tom budou lídři EU v rámci mezinárodní konference k Sahelu, která se uskuteční v pátek před Evropskou radou," doplnila.

Koncem ledna kabinet schválil, že do fondu Evropské unie pro Afriku pošle zhruba 225 milionů korun, které mají pomáhat při řešení migrace v Libyi. „ČR nedávno významně přispěla Libyi na ochranu jižních hranic, nyní vláda pokračuje v krocích vedoucích k omezení migračních toků,“ uvedla dnes vláda.

Do unijního svěřenského fondu pro Afriku Česko už dříve přispělo více než 1,6 milionu eur (zhruba 41 milionů Kč). Loni český kabinet schválil příspěvek 25 milionů korun na činnost libyjské pobřežní a námořní stráže. Ve spolupráci s Itálií byl také spuštěn projekt, který se zaměřuje na zlepšení situace lidí v Pobřeží slonoviny. Český příspěvek zhruba 26 milionů korun poputuje na zlepšení zdravotní péče či k usnadnění návratu uprchlíků do této země.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1