Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bouře do Česka přinesla nebezpečně silný vítr. V Německu Xavier zabil sedm lidí

Bouře do Česka přinesla nebezpečně silný vítr. V Německu Xavier zabil sedm lidí

Bouři Xavier, kteoru provází silný vítr a déšť, nepřežilo v Německu nejméně sedm lidí. Německé dráhy odpoledne na severu země zcela zastavily železniční dopravu. Vlaky nejezdí ve čtyřech spolkových zemích, uzavřená je také spojnice mezi severem země a Berlínem, kde nyní nefunguje ani příměstská dráha. Bouře se postupně přesouvá nad Česko. Meteorologové proto varovali před silným větrem, který v nárazech může překročit 100 km/h. Stovky domácností byly večer bez proudu.

Xavier si vyžádal v Německu několik obětí na životech. V hamburské čtvrti Horn spadl na jedoucí auto strom a o život přitom přišla jedna z žen, které ve voze jely. Nedaleko obce Neu-Karstädt ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko zabil padající strom řidiče kamionu. Dvě oběti si vyžádalo řádění živlu v Braniborsku: obě zahynuli severně od Berlína v autech, na která spadly části stromů.

Bouře pojmenovaná Xavier způsobila ochromení železniční dopravy ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku a Brémách. Dopravu na železnici na severu země DB zastavily až do odvolání, důvodem jsou především stromy, které popadaly na koleje či trakční vedení. Vlaky, které se v okamžiku rozhodnutí o zastavení provozu nacházely na cestě, se pokusí dostat do nejbližšího nádraží, oznámil dopravce.

Po železnici se cestující nedostanou ani z Hamburku a Hannoveru do Berlína, doplnil později mluvčí DB. Dráhy chtějí přerušením spojení zabránit tomu, aby vlaky zůstaly kvůli počasí stát na cestě.

Hasiči v téměř dvoumilionovém Hamburku vyzvali obyvatele, aby nevycházeli na ulice. "Varování pro Hamburk. Nezdržujte se v současnosti na volném prostranství, zůstaňte v chráněných prostorách," uvedli hasiči hanzovního města na twitteru. Po několika hodinách varování odvolali. Kvůli nepříznivému počasí už dnes hasiči v přístavním městě zasahovali více než 800krát.

Bouře postihla také letiště v Hamburku, Hannoveru a Brémách, kde řadě letadel zkomplikovala přistávací manévr. Letiště v Hannoveru a Brémách hlásí několik zrušených letů. Berlínská letiště Tegel a Schönefeld dočasně zastavila odbavování cestujících. Cestující, kteří do německé metropole přiletěli, museli zůstat z bezpečnostních důvodů v letadlech. Podle mluvčího může dojít ke zpoždění, letecký provoz ale zastaven nebyl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1