Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brazilci už spalničky neznali, teď řeší epidemii. Odstartovala ji migrace z Venezuely

Brazilci už spalničky neznali, teď řeší epidemii. Odstartovala ji migrace z Venezuely

Brazílie čelí epidemii spalniček. Ty se v zemi přitom v posledních téměř 20 letech vůbec nevyskytovaly. Za novou vlnu nemoci, která může v některých případech i zabíjet, může totální kolaps zdravotnického systému v sousední Venezuele, z níž do Brazílie míří desetitisíce migrantů. Šíření pomohla i venezuelská socialistická vláda prezidenta Nicoláse Madura, jež na propuknutí epidemie zareagovala pozdě.

Jednoho únorového rána přišla lékaři Bernardinu Albuquerquemu zpráva. „Máme dva pacienty se symptomy.“ Upozornění poslal jeho kolega z brazilského státu Amazonas, jenž leží u hranic s Venezuelou. Právě odtud přišel první případ – roční chlapec, jenž letos v únoru překročil hranici jako uprchlík.

Zatímco v předchozích 18 letech slyšeli brazilští lékaři o spalničkách pouze ze zpráv, v letošním roce napočítali jen ve státě Amazonas více než deset tisíc pacientů. Každý týden se v průměru objeví 170 nových případů. Číslo přitom bylo daleko vyšší. Ještě v létě se lékařům dostávalo pod ruce 900 nových pacientů týdně.

Šíření nákazy zpomalila razantní reakce brazilských úřadů. Před vypuknutím epidemie nebyla očkovaná asi třetina obyvatel 4milionového státu Amazonas. Nově se podařilo naočkovat asi milion lidí. Vláda zároveň zřídila krizový štáb v amazonském městě Manaus, kde monitorovala šíření nemoci. Doktoři procházeli školením, jak se spalničkami zacházet nebo jak lidi očkovat. Následně vyráželi přímo do domů ve všech oblastech včetně slumů.

Spalničky se do Brazílie prokazatelně dostaly z Venezuely. Ta prochází vleklou recesí přičítanou chybným krokům socialistické vlády a její přílišné orientace na ropu. Venezuelany trápí hyperinflace, která prakticky znehodnotila jejich výdělky. V zemi vládne chudoba a hlad, někteří rodiče se dobrovolně vzdávají dětí, které nemohou uživit.

Řada lidí chce proto ze země utéct. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustily Venezuelu od roku 2015 zhruba dva miliony obyvatel. Nevládní organizace odhadují, že stejný počet vycestuje během letošního roku. Venezuelané prchají hlavně do Kolumbie a Peru. Také tyto země stejně jako Ekvádor nebo Argentina nyní řeší nárůst případů spalniček.

Brazilci ale Venezuelany neviní. „Jen hledají bezpečí,“ cituje list Washington Post brazilskou matku, jejíž čtyřměsíční syn nyní leží v nemocnici se zápalem plic, který mu spalničky způsobily. „Nebyla jsem očkovaná. Dostal je ode mě,“ dodává.

Venezuela na kolenouVenezuela na kolenouautor: Info.cz/BBC/Reuters/UNHCR

Z průkopníka potížistou

Venezuela přitom kdysi platila za průkopníka v boji s nakažlivými nemocemi. Z velké části se jí na svém území podařilo vymýtit malárii. Venezuelský zdravotnický systém se však stal poslední obětí tamní krize. Počet případů malárie stoupl během posledních tří let na trojnásobek (více než 400 tisíc nakažených), ještě rychleji se šíří zmíněné spalničky.

Na vině je zanedbávaná infrastruktura i chybějící peníze ve zdravotnictví. V Univerzitní nemocnici v Caracasu jsou díry ve dveřích oddělujících pokoje infekčních pacientů. Ledničky, v nichž se uchovávají vakcíny, jsou často rozbité, takže není jisté, nakolik látky zůstávají účinné. Vozy, které transportují materiál, stojí kvůli nedostatku náhradních dílů dlouho mimo provoz.

„To vedlo k nárůstu počtu infekčních onemocnění, zvláště v případě spalniček, záškrtu a malárie. Situace se zhoršuje tím, jak se lidé přesouvají v rámci země a do sousedních států,“ stojí v prohlášení Panamerické zdravotnické organizace (PAHO) spadající pod OSN.

Venezuelská vláda selhala i v případě spalniček. Po propuknutí epidemie spustila program cílené vakcinace jen v oblastech s nelegálními důlními zónami. Na celou zemi jej rozšířila až letos. Lékaři Madurovu správu kritizují, že krok přišel pozdě.

Venezuela promlouvá do amerických voleb

Jihoamerickým zemím se snaží pomáhat Američané. „Nemoci neznají hranice. Máme tu totální kolaps veřejné zdravotní infrastruktury ve Venezuele a migranty, kteří zaplavují okolní země a přináší do nich svůj zdravotní stav. USA pomáhají zemím zastavit šíření nemocí,“ komentoval na návštěvě Brazílie americký ministr zdravotnictví Alex Azar.

Kromě toho Američané pokračují v nátlaku na Venezuelu. Svým občanům nedoporučují do země ze zdravotních důvodů cestovat. Prezident Donald Trump navíc podepsal exekutivní příkaz, jímž zakázal obchodovat se zlatem z Venezuely. Právě na něj se nyní Madurova vláda zaměřila ve snaze najít alternativu k ropě. Zásoby venezuelského zlata jsou ale daleko menší než v případě ropy. Trump v minulosti spekuloval i o možnosti vojenské invaze do jihoamerické země. Od nápadu však prozatím upustil.

Venezuela se ale stala tématem amerických voleb. Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v Miami označil Kubu, Venezuelu a Nikaraguu za „trojku tyranie“ na západní polokouli. Že tak mluvil právě v Miami, není náhoda. Město se stalo domovem pro řadu migrantů z Kuby a Venezuely. Florida přitom tradičně patří ke státům, kde se rozhodují volby a letos se tam očekávají těsné bitvy o post senátora a guvernéra. Boltona už brzy na stejném místě vystřídá bývalý prezident Barack Obama, jenž se zase pokusí nahnat hlasy demokratům.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232