Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Británie bude EU platit, vzkázala Merkelová. Kritice neušly ani země odmítající uprchlíky

Británie bude EU platit, vzkázala Merkelová. Kritice neušly ani země odmítající uprchlíky

Otázka, zda a kolik má Velká Británie v souvislosti se svým definitivním odchodem z Evropské unie zaplatit, je jedním z hlavních kamenů úrazu vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem. Že musí Spojené království v rámci rozhovorů o brexitu uhradit to, co unii přislíbilo, teď prohlásila i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle jejích slov nejde o žádný „rozvodový účet“, ale nutnost. Kromě Británie se zaměřila také na Polsko a další země, které odmítají přijímat uprchlíky na základě kvót v souladu s unijní dohodou.

„Jedná se o závazky, které Velká Británie přijala a které se musejí přirozeně řešit,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. „Nejde o cenu za rozvod – to zní jako pokuta,“ řekla podle serveru Bloomberg s tím, že jsou rozhovory o odchodu ostrovního království stále na začátku.

Dohady o tom, zda a kolik musí Británie do evropského rozpočtu před brexitem zaslat, rozdělují oba tábory od počátku jednání. Podle Bruselu má Londýn zaplatit to, co už dřív slíbil, že do evropské kasy přispěje. EU odmítá, že by chtěla monarchii za odchod nějakým způsobem trestat.

Zatímco zpočátku se z Británie ozývalo, ať Brusel žádné peníze nečeká, v poslední době začali někteří tamní politici ostrá slova mírnit a připouštět, že závazky vůči unii zaplatí. Naposledy to potvrdil i britský ministr zahraničí Boris Johnson.

„Zcela určitě budeme muset své závazky splnit,“ sdělil v pátek pro BBC. „Jsme lidé, kteří respektují zákon a platí účty,“ poznamenal Johnson. Odmítl ale částku 100 miliard eur (2,6 bilionu korun), o které se začalo v souvislosti brexitem hovořit na jaře. Se sumou tehdy přišel deník Financial Times, který ji spočítal na základě dokumentů Evropské komise. Johnson však zopakoval, že tuto sumu neuznává a považuje ji za přemrštěnou.

Kolik by měla Británie zaplatit, je tak stále otázkou. Čitelnější by situace mohla být už po pondělí, kdy mají jednání mezi týmy Bruselu a Londýna pokračovat. Jak uvedla Merkelová, oba tábory čelí „velmi obtížnému problému“.

Kromě brexitu se Merkelová v sobotním vystoupení vyjádřila také k dalším palčivým tématům Evropské unie. Zkritizovala například kontroverzní polské reformy soudního systému a opřela se také do skupiny zemí, které odmítají přijímat uprchlíky, kam kromě Polska patří i Česko, Slovensko nebo Maďarsko. „Nemůžeme si vybírat oblasti, ve kterých Evropa nabízí solidaritu,“ prohlásila Merkelová. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1