Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Británie měla podle ruského velvyslance zásoby novičoku. Chtělo by to Herculea Poirota, říká diplomat

Británie měla podle ruského velvyslance zásoby novičoku. Chtělo by to Herculea Poirota, říká diplomat

Británie nepředložila jediný důkaz, který by Rusko spojoval s otravou bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Dnes to prohlásil ruský velvyslanec v Británii Aleksandr Jakovenko, který podle agentury Reuters naznačil, že již před útokem na Skripala měla Británie zásobu nervové látky novičok. Londýn tvrdí, že tuto substanci útočník použil a že tato látka vznikla v sovětských a později v ruských laboratořích.

„Na britské slovo se není možné spolehnout,“ řekl Jakovenko s tím, že Británie v minulosti opakovaně porušovala mezinárodní právo. Jako případ uvedl, že Londýn podpořil převrat na Ukrajině. V roce 2014 po masových demonstracích na Ukrajině padl režim proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Uvedl také, že Rusko doposud nedostalo žádné informace o vyšetřování chemického útoku. Kritizoval také fakt, že britské úřady ambasádě brání v konzulárním přístupu k ruské občance Juliji Skripalové. Ta je spolu s otcem ve vážném stavu v nemocnici.

Britská premiérka Theresa Mayová v parlamentu po útoku prohlásila, že za otravou Skripala stojí Rusko, které buď čin provedlo, nebo umožnilo, aby se nervová látka dostala do rukou třetích osob. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že žádný program na vývoj substance označované jako novičok nikdy neměla. Ruské ministerstvo zahraničí navíc opakovaně zařadilo Českou republiku spolu s Británií či Švédskem mezi země, které na vývoji armádního jedu novičok pracovaly.

Pozadí útoku je podle Jakovenka natolik komplikované, že k vyřešení incidentu si žádá moudrost detektiva Herculea Poirota, což je slavná postava románů britské spisovatelky Agathy Christie.

Velvyslanec také kritizoval Británii za to, že se pokouší skrývat podrobnosti o smrti prominentních Rusů včetně nedávného úmrtí Nikolaje Gluškova, bývalého přítele již před léty zemřelého miliardáře a kritika Kremlu Borise Berezovského. Policie Gluškovovu smrt vyšetřuje jako vraždu.

Jakovenko se dále ohradil proti komentáři britského ministra zahraničí Borise Johnsona. Ten v parlamentu řekl, že načasování útoku na Skripala souvisí s volbami a že ruský prezident Vladimir Putin využije letošního světového šampionátu ve fotbale k vylepšení obrazu své země podobně jako nacistický vůdce Adolf Hitler berlínské olympiády v roce 1936. Moskva takové přirovnání označila ve středu za nepřijatelné, velvyslanec dnes pak za nozodpovědné.

Dřívější Putinovo prohlášení připomenuté Londýnem, že zrádci jsou legitimním terčem, označil velvyslanec za vytržené z kontextu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1