Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Británie obvinila Rusko z velkého kyberútoku, Kreml tvrzení označil za rusofobní

Británie obvinila Rusko z velkého kyberútoku, Kreml tvrzení označil za rusofobní

Británie dnes obvinila ruskou vládu, že stojí za vlnou kybernetických útoků, které loni v červnu postihly řadu zemí světa včetně Česka. Hackeři požadovali výkupné za odblokování napadených zařízení. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kategoricky odmítl, že by mělo šíření viru na svědomí Rusko. Tvrzení označil za rusofobní.

Náměstek britského ministra zahraničí Tariq Ahmad dnes řekl, že vláda Spojeného království soudí, že za ničivý kybernetický útok NotPetya z června 2017, byla odpovědná ruská vláda, konkrétně ruská armáda. Bezohledný útok podle něj přišel společnosti po celém světě na stovky milionů dolarů.

Rozhodnutí veřejně připsat tento incident (Rusku) podtrhuje fakt, že Spojené království a jeho spojenci nebudou tolerovat zákeřnou kybernetickou aktivitu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí.

Britský ministr obrany Gavin Williamson obvinil Rusko z podkopávání demokracie i používání informací jako zbraní. Kybernetický útok z loňského června označil za součást nové éry vedení válek.

První zprávy o útocích přišly loni v červnu z Ruska a Ukrajiny, problémy se však začaly rychle šířit. Terčem se stala řada podniků a institucí po celém světě. Vir narušil provoz řady továren, úřadů i logistických center, například přístavů v Amsterodamu či Bombaji.

Podle agentury AP se vir rozšířil do počítačů společností, které obchodují s Ukrajinou, včetně americké farmaceutické společnosti Merck, dánské logistické firmy A.P. Moller-Maersk či ruské ropné společnosti Rosněfť. Podle dřívějšího vyjádření antivirové společnosti Eset bylo Česko devátým nejvíce postiženým státem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes odmítl obvinění britských úřadů a označil ho za nepodložené. "Není to nic jiného než pokračování rusofobní kampaně," uvedl Peskov s tím, že tuto kampaň už delší dobu vedou některé státy na Západě.

Vyděračský vir neboli ransomware dostal jméno NotPetya, na první pohled totiž připomínal vir Petya, případně jeho vylepšenou verzi Petrwrap, který byl poprvé zaznamenán předloni. Podle dřívějšího tvrzení odborníků ale mnohé napovídá tomu, že cílem viru NotPetya nebylo na rozdíl od viru Petya získat výkupné, ale rozsévat chaos. Vir zčásti využíval již déle známou bezpečnostní díru systémů Windows, podobně se choval loni v květnu ransomware WannaCry.

Názor odborníků, že cílem bylo šířit chaos, dnes zopakovalo také britské ministerstvo zahraničí. Útok byl zamaskovaný jako kriminální podnik, ale jeho účelem bylo v zásadě ničit, uvedlo.

Británie v poslední době stále hlasitěji obviňuje Rusko z podílu na kybernetických útocích a dalších zásazích do dění v zahraničí prostřednictvím internetu.

Premiérka Theresa Mayová loni v listopadu na banketu v londýnské finanční čtvrti City kritizovala Moskvu za kybernetické útoky včetně zásahů do voleb v Dánsku či Německu. Rusko obvinila také z šíření falešných zpráv ve snaze podkopat západní demokracie. Britští poslanci se v současnosti zabývají i podezřením, že Rusové ovlivnily předloňské referendum o brexitu i loňské parlamentní volby ve Spojeném království.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1