Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brzezinski: Trump toho udělal pro Evropu víc než Obama, není tak černý, jak ho někteří vykreslují

Brzezinski: Trump toho udělal pro Evropu víc než Obama, není tak černý, jak ho někteří vykreslují

Americký prezident Barack Obama obhajoval sympatické hodnoty, ale jeho snaha vyhnout se konfliktu byla pro Rusko povzbuzením v agresivní politice, řekl v rozhovoru pro INFO.CZ analytik Ian Brzezinski, syn slavného poradce amerických prezidentů Zbigniewa Brzezinského. Naopak Trump, i když je jeho rétorika přinejmenším matoucí a není tak sympatický, se postavil Rusku a ukazuje na rozdíl od Obamy připravenost před ním bránit země NATO a Evropu, konstatuje Brzezinski.

Tvrdíte, že současný americký prezident Donald Trump toho udělal pro bezpečnost Evropy více než jeho předchůdce Barack Obama. Proč? V médiích se přece stále objevují zprávy, že se Trump chce dohodnout s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což by pro Evropu nevěštilo nic dobrého.

Donald Trump je pro Evropu mnohem lepší než Barack Obama. Souhlasím s tím, že Trumpova rétorika je problém a vydává matoucí signály, pokud jde o závazky Spojených států vůči Evropě. Nebo že jeho politika pokud jde o zamezení klimatické změně, kde odstoupil od smlouvy omezující emise, je nesympatická. Ale pokud jde o transatlantické vztahy, mohu s jistotou říci, že Trump je prezident, jehož tým oživil americký bezpečnostní závazek vůči Evropě.

Barack Obama věřil v důležité hodnoty, byl to intelektuál, dobrý komunikátor. Ale za jeho prezidentování byl z Evropy stažen tehdy poslední americký tank a odcházely celé jednotky. Snažil se o nápravu vztahů s Ruskem a oslabil vazby s Evropou. Obama byl prezident, jehož politiku definovala jeho snaha vyhnout se konfliktu.

Je něco špatného na snaze vyhnout se konfliktu?

Vůbec ne, není to v jádru špatný cíl. Ale záleží také na vašich protivnících. U Obamy to vnímali, jako že jim tím dává příležitost chovat se tak, jak oni chtějí. Podívejte se na tehdejší odpověď Spojených států na ruskou invazi na Ukrajinu. Někteří lidé ji popisují jako uvážlivou, já bych ji označil za váhavou. Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, nepřišly žádné dramatické manévry vojenských sil USA či velká mobilizace.

Ian Brzezinski (54 let)
Odborník na vojenství a mezinárodní bezpečnost, analytik pracující v americkém think-tanku Atlantic Council. Byl mimo jiné v letech 2001–2005 náměstkem amerického ministra obrany pro NATO a Evropu. Je synem známého poradce amerických prezidentů Zbigniewa Brzezinského a Emílie Benešové, příbuzné českého prezidenta Edvarda Beneše. Ian Brzezinsky přednášel v Praze na konferenci pořádané Asociací pro mezinárodní otázky a českým ministerstvem zahraničních věcí.

Zavedli jsme strategii postupné odpovědi ekonomickými a politickými opatřeními. Postupovali jsme krok po kroku. Místo abychom poslali prapory vojáků, poslali jsme na Ukrajinu firmy s pomocí a přesunuli do střední Evropy pár letadel. S ekonomickými sankcemi vůči Rusku jsme začali jako s takovým popíchnutím a pak jsme sankce pomalu zvyšovali. Tato váhavá strategie přesvědčila ruského prezidenta Vladimira Putina, že Spojené státy jsou zastrašeny nebo že se dokonce vážně obávají širšího konfliktu. Výsledkem bylo, že Rusové se nestáhli, naopak zaujali tvrdý postoj.

Čím se to liší do postupu Donalda Trumpa? Rusové jsou přece stále na Ukrajině.

Donald Trump sice mluví o přátelství s Ruskem, ale jde o rétoriku, která je určena části jeho voličů. Ostatně stále mění to, co říká, podle toho, ke komu mluví. Jiné to ale je s jeho činy, zejména pokud jde o utrácení peněz nebo vojenské akce. Trumpův obraz není tak černý, jak ho mnozí lidé v Evropě dychtivě kreslí.

Prezident Trump dramaticky rozšířil takzvanou Evropskou odstrašující iniciativu, která rozšiřuje americkou přítomnost v Evropě a je reakcí na obsazení a anexi Krymu Ruskou federací. Mluví o vyslání další bojové brigády do střední Evropy. Jeho administrativa je pro větší angažovanost vůči Rusku. Trump je jediný americký prezident, který schválil případné užití vojenské síly proti Rusku a to v Sýrii. Prodal americké protitankové rakety Gruzii a Ukrajině, schválil vytvoření nového atlantického velení NATO a zvyšuje celkovou připravenost NATO na konflikt. Nedělal by to, kdyby jeho administrativa nevěřila v transatlantické spojenectví a jeho základní kámen, Severoatlantickou alianci.

Někteří kritici tohoto postupu ovšem říkají, že Rusko není takovou hrozbou. Že už dávno nejde o agresivní supervelmoc, jakou byl Sovětský svaz a že už nejsme ve studené válce.

Rusko skutečně není supervelmocí. Když se podíváme na jeho ekonomiku, má HDP přes jeden bilion dolarů. Odpovídá to řekněme středně velkému státu v Evropě. Evropa má dohromady HDP okolo 17 bilionů dolarů (tuto částku přibližně uvádí Mezinárodní měnový fond pro EU a rok 2017 – pozn. redakce) a podobné je to s USA či Čínou. Rusko má ale jaderné zbraně a je nebezpečnou zemí, protože pod vedením svého prezidenta Vladimira Putina provádí agresivní politiku. Rusko napadlo Gruzii a Ukrajinu a užívá všechny možné prostředky, aby zastrašovalo své sousedy. Narušuje námořní a vzdušné hranice spojenců NATO, vyhrožuje některým zemím svými jadernými zbraněmi.

INFOGRAFIKA DNE:

Severoatlantická aliance je ale vojensky mnohem silnější než Rusko, tak kde je problém?

Nejde jen o to, jak velké jsou vojenské síly, ale také o to, kde a jak jsou soustředěny a jak jsou používány. V ruském Západním vojenském okruhu je soustředěno 300 tisíc ruských vojáků, kteří často cvičí a při těchto cvičeních trénují ofenzivní manévry. Provádějí i rychlá neočekávaná cvičení. Naproti tomu koncentrace vojsk Severoatlantické aliance je ve střední Evropě nepatrná. Většina vojáků NATO je příliš daleko na západě. Kvůli tomu se například Polsko nebo Pobaltské země cítí velmi zranitelně. Stálé americké základny s tanky jsou příliš daleko. Být třicet dní přesunu od potenciálního bojiště prostě nestačí.

Západ má nad Ruskem vojenskou i ekonomickou převahu a když se podíváte na možný konflikt mezi Ruskem a NATO jako na klasický konflikt, je zcela jasné, kdo by vyhrál. Západ. Obávám se ale toho, co se může stát v případě nepředvídatelných událostí způsobených nestabilitou v Rusku anebo kvůli imperialistickým ambicím Putinova režimu. Může to vést k rychlému obsazení území u hranic Ruskem, Západ zůstane překvapen. Náklady na obranu nebo znovudobytí tohoto území pak budou vysoké. Dosud přijatá opatření, která tomu mají zabránit, jsou nedostatečná.

Co by to mohlo změnit?

Měla by se zvýšit vojenská přítomnost NATO ve střední Evropě. Vybudovat stálé vojenské základny s technikou, tanky. Je to proveditelné a neporušuje to smlouvy NATO s Ruskem. Mohlo by jít o stálou přítomnost amerických vojáků. Ale mnohem lepší by bylo, kdyby šlo o západoevropské jednotky. Pokud Evropané dodrží své sliby navyšování vojenských rozpočtů, budou k tomu mít i prostředky.

Evropané by neměli brát americké zajišťování jejich bezpečnosti jako něco daného. Musí se odpovídajícím způsobem podílet na společných nákladech na obranu a v tomto ohledu je mi prezident Trump, který tvrdě požaduje, aby všichni členové NATO dávali na obranu dvě procenta HDP, sympatický.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATO

To se dá mimo jiné ale pochopit také tak, že Spojené státy slábnou. Například jejich podíl na světovém HDP postupně klesl ze 40 na 25 procent. Jsou stále ještě supervelmocí, která dokáže vynucovat světový řád?

Pokles ekonomické síly Spojených států je součástí vyrovnávání světových sil a vzniku nového složitějšího světa. Dobrou zprávou je, že Spojené státy jsou stále hlavní velmocí. Nemají soupeře, pokud jde o vojenskou sílu, ekonomickou sílu a co je nejdůležitější, politickou legitimitu, kterou zajišťuje demokracie. USA nejsou autoritativní státem jako Rusko či diktaturou jako Čína, jsou demokracií, která prosazuje demokratické hodnoty a vládu práva.

Ale s tím, jak se vyrovnávají světové síly, USA stále více potřebují pomoc spojenců a tím i svého největšího spojence, Evropy. Dohromady mají USA a Evropa ohromnou vojenskou a ekonomickou sílu, ale pouze pokud budou postupovat společně, mohou prosazovat prosazovat svoji vůli a hodnoty demokracie. Zejména proti Rusku.

S Čínou nemáme tak konfrontační vztahy, i když se vynořuje jako soupeř a Trumpova administrativa se snaží o tvrdou odpověď na čínské agresivní postoje v Jihočínském moři. Podle mě se ale Čína jednou může stát konstruktivní velmocí v mezinárodním řádu. Čína se vyvíjí, zatímco Rusko příliš ne. Je to agresivní stát.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1