Bude koronavirus pro Německo horší než finanční krize? Hraje se i o naši budoucnost | info.cz

Články odjinud

Bude koronavirus pro Německo horší než finanční krize? Hraje se i o naši budoucnost

Bude koronavirus pro Německo horší než finanční krize? Hraje se i o naši budoucnost
 

EXPORT.CZ | Drtivá většina zemí EU přijala kvůli šířícímu se koronaviru drsná a rychlá opatření, která budou mít dopad na hospodářství: nejen to národní, ale i unijní. A začínají se objevovat první kvalifikované odhady ztrát. Pro českou ekonomiku bude klíčový vývoj v sousedním Německu, které minulý týden jednu zásadní analýzu zveřejnilo.

Její závěry přitom dávají náznak optimismu. Jak vyplývá dokumentu rady expertů pro hospodářskou politiku (tzv. Sachverständigenrat), která působí při spolkové vládě, propad způsobený ochromením ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru nebude horší než za finanční krize v roce 2009.

Analýza poradního sboru, kterému se v Německu přezdívá „rada mudrců“, pracuje se třemi scénáři, které se liší podle toho, jak dlouho bude v Německu stát výroba klíčových firem a trvat řada restriktivních opatření. Podle základního scénáře, který experti považují za nejpravděpodobnější, by oživení ekonomiky mělo nastat již v květnu. Celoroční pokles HDP proto dosáhne „jen“ -2,8 %, v roce 2021 by pak měl přinést opět růst ve výši 3,7 % hrubého domácího produktu. Pro srovnání: původně spolková vláda pro letošek předpokládala růst HDP ve výši 0,6 %.

Hluboké V a dlouhé U

Druhý scénář je již rizikový a podle křivky hospodářského výkonu v čase je označovaný jako „hluboké V“. Počítá se zastavením výroby až na sedm týdnů i s tím, že až na výjimky zavřené by obchody zůstaly i po 15. květnu. Pokles by byl rychlý, stejně tak ale odražení ode dna – odtud ono hluboce zaříznuté V. V tomto scénáři by se HDP letos propadl meziročně o -5,4 %, příští rok by stoupl o 4,9 %.

Druhý rizikový scénář, „dlouhé U“ pracuje s možností, že by restriktivní opatření kvůli koronaviru pokračovala i v druhém pololetí letošního roku, což by znamenalo, že by se krize „přelila“ i do prvního čtvrtletí roku 2021. Tomu odpovídá i křivka ve tvaru protaženého U. V řeči čísel: pokles pro letošek by činil 4,5 procenta HDP, meziroční růst v roce 2021 pak 1 %.

Kterých oblastí by se propad hospodářství dotkl nejvíce? Jednoznačným poraženým je německý zahraniční obchod. Export by podle základního scénáře měl letos poklesnout v meziročních číslech o 60 miliard eur, dovoz do země o 40 miliard eur. Již v příštím roce by nicméně absolutní hodnoty měly vystoupat nad čísla v roce 2019. „Německá ekonomika je podobně jako ta naše postavená na exportu, podobným prognózám bychom tak měli věnovat velkou pozornost,“ vysvětluje Ondřej Karas, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Berlíně. 

Pozitivním faktem je, že základní scénář počítá pouze s lehkým vzrůstem nezaměstnanosti, letos by měl být německý trh se zaměstnanci o 20 tisíc účastníků hubenější. V příštím roce by nicméně mohl opět začít růst. S tím souvisí i výdaje domácností, v nichž se opakuje stejná prognóza. Pokles „rada mudrců“ predikuje jen pro tento rok.

Ve hře je i částečné zestátnění

Analýza obecně vítá nejrůznější ekonomická opatření spolkové vlády na pomoc firmám, rodinám, zaměstnancům i živnostníkům. Upozorňuje ale, že je třeba neustále pružně reagovat na aktuální dění. „Nejistota budoucího vývoje je v současnosti zejména kvůli obtížnému získávání dat a mimořádné situaci velmi vysoká,“ nabádá analýza.

V případě „dlouhého U“ pak studie předpokládá, že intervence nebudou stačit a v krajním případě by vláda měla sáhnout i po kapitálovém vstupu do vybraných krachujících firem, tedy částečnému zestátnění. Ovšem jen za předpokladu, že budou jasně stanovena pravidla exitu. 

Analýza sboru hospodářských poradců vlády neposuzuje jen čistě ekonomická hlediska. V oblasti zdraví například nabádá k aktivaci personálních rezerv a pohotovostních kapacit. Od vlády také očekává jasnou komunikaci a načasování jednotlivých opatření. A v závěru také doporučuje, k čemu současný stav nouze využít.

Německo by se podle názoru vládních poradců mělo v mezidobí připravit na mnohem razantnější nástup digitalizace a práce z domova. Měly by se také urychlit stavební práce tam, kde tomu nyní vzhledem k nulovému či nízkému využívání situace nahrává (školy, MHD, silniční infrastruktura). „Všechna opatření by měla směřovat k tomu, aby se rychle a efektivně zabránilo propadu hospodářství a nenastal tak rizikový scénář,“ uzavírá analýza.

Přílišný optimismus

Dodejme, že studie „rady mudrců“, v jejímž čele stojí od minulého měsíce ekonom Lars Feld z Univerzity ve Freiburku, patří v Německu mezi ty optimističtější. Na druhém konci stupnice bychom našly i mnohem temnější zprávy. Jednu takovou minulý měsíc vydal renomovaný mnichovský institut Ifo. Podle jeho odhadů by se v nejhorším scénáři německá ekonomika letos mohla propadnout až o jednu pětinu.

Tomu, že sbor poradců, které jmenuje spolkový prezident, uvažuje až příliš optimisticky, napovídají i některé reakce politiků. „Spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier již prohlásil, že dopady budou přinejmenším stejné jako za finanční krize. O lecčems také vypovídá upravený rozpočet na tento, který Bundestag schválil. Již teď jsou v něm zahrnuty výpadky daňových příjmů, které oproti loňsku poklesnou o více než deset procent,“ upozorňuje Ondřej Karas.

Text připravil server o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud