Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Černá vlajka na obzoru! Na moře vyplouvá druhá generace pirátů

Černá vlajka na obzoru! Na moře vyplouvá druhá generace pirátů

Na konci minulého týdne se v Guinejském zálivu ztratil tanker Marine Express s dvaadvaceti muži posádky na palubě a 13 tisíci tunami ropných produktů v podpalubí. Po šesti dnech se loď povedlo zase najít. Unesli ji piráti, ale posádce se za zatím blíže neupřesněných okolností povedlo získat kontrolu nad lodí zpět.

Chtělo by se říct, že všechno dobře dopadlo, věc ale není tak jednoduchá. Ještě devátý lednový den letošního roku si International Chamber of Commerce (Mezinárodní obchodní komora, ICC) pochvalovala, že mezinárodní námořní pirátství je na dvaadvacetiletém minimu.

V souvislosti s únosem tankeru Marine Express o pouhé tři týdny později Maritime Bulletin napsal, že jde o „zlomovou událost“. Maritime Bulletin doslova uvedl, že se na „mezinárodních konferencích, sympoziích a dalších bla-bla událostech“ řeší boj směřující k vyvrácení kořenů pirátství. Ten ale představuje klasickou ukázku příslovečného běhu na vlastní trať. Než bude skončen, piráti se stáhli, nabrali síly – a vypadá to, že se zase hlásí o slovo.

Pro kontext diskuze o tom, jestli je pirátství, zejména to somálské, na sestupu nebo zda se vrací na scénu, je potřeba uvést jedno zásadní číslo. Útoků na obchodní a osobní lodě je skutečně nejméně od roku 1995. Přesto ale stále jde o 180 jednotlivých útoků za rok 2017. Z toho 136 lodí bylo piráty skutečně obsazeno a vyloupeno, šest lodí uneseno a dvaadvacet lodí sice bylo napadeno, ale dokázalo se zachránit. Byli zabiti tři mužové z posádek napadených lodí, šest jich utrpělo zranění.

Pottengal Mukundan, šéf International Maritime Bureau (Mezinárodní námořní kancelář, IMB), vyzdvihl, že si nejnebezpečnější somálští piráti navzdory mezinárodnímu úsilí udržují schopnost pronásledovat lodě plující na otevřeném moři.

Odborný web Port Technology zmiňuje, že mnoho napadených lodí má vlastně štěstí. V posledních letech se na moře začala pouštět nová, nezkušenější generace pirátů. Ti mají zbraně, ale neumějí je dost dobře ovládat.

Ukázalo se to během jednoho útoku, který se odehrál v listopadu roku 2017 asi 280 námořních mil východně od somálské metropole Mogadišo. Piráti ze své lodě na napadené plavidlo vypálili dvě rakety. Ani jedna nezasáhla cíl a atakované plavidlo obratným manévrováním pirátům znemožnilo přirazit k lodi a vzít ji útokem. Pak na místo přispěchala jedna z válečných lodí, které vykonávají mezinárodní protipirátské hlídky. Šest somálských pirátů nakonec skončilo před seychelským soudem a hrozí jim třicet let vězení.

To je další ukázka příběhu se šťastným koncem. Takové ale nejsou zdaleka všechny. Od roku 1995, kdy se pirátství ve vodách kolem Somálska stalo mezinárodně uznaným problémem, bylo napadeno na pět tisíc lodí. Příčinou rozmachu mezinárodního pirátství je podle všeobecně přijímaného názoru fakt, že rozvrácený východoafrický region nabízí málo příležitostí ke slušnému živobytí, zato ale dostatek zbraní, které umožňují opatřit si živobytí zločinem.

Mezinárodní společenství dospělo k názoru, že pokud se změní tyto výchozí podmínky, pirátství postupně vymizí. To je ale nejspíš poněkud pošetilé. Na moře už se pouští druhá generace pirátů, tvořená lidmi, pro které se námořní lupičství stalo vlastně rodinnou tradicí.

Na moři operují lodě a letadla mezinárodních sil, přičemž zejména japonské, německé a ruské síly jsou mezi piráty velmi obávané. Nasazení mnohonárodnostních námořních sil je nicméně stále nákladnější a případy jako nedávný útok na loď Marine Express ukazují, že ve srovnání s vynaloženými silami tento typ boje proti pirátům přestává být efektivní.

Podle Marine Insightu by se rejdaři měli připravit na to, že nejlepší ochrana proti pirátům je ta, kterou si posádka dokáže poskytnout sama. Už vznikl přehled zbraní, které mohou mít obchodní lodě na palubě. Jsou mezi nimi třeba dýmovnice naplněné páchnoucím paralyzujícím plynem nebo zařízení zvané LARD. To vyluzuje zvuk s frekvencí, která působí nesnesitelné bolesti. K dispozici jsou laserové zbraně nebo nová generace mimořádně účinných vodních děl.

Potíž je v tom, že tyto zbraně jsou poměrně nákladné. Rejdaři, kteří se kvůli ziskům snaží tlačit svoje náklady co nejníže, se podle všeho zkouší spolehnout na štěstí nebo na nezkušenost pirátů. To všechno vytváří ideální podmínky, aby pirátství zase nabralo dech.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1