Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český policista v Británii: Zaznamenal jsem několik rasistických útoků na Čechy

Český policista v Británii: Zaznamenal jsem několik rasistických útoků na Čechy

Policista Petr Torák, který již deset slouží ve Velké Británii, potvrzuje, že počet rasově motivovaných trestných činů vůči cizincům po referendu o brexitu vzrostl. Nyní se ale podle něj atmosféra uklidňuje. 

Britský ministr zahraničí Boris Johnson při své návštěvě Česka zdůrazňoval, že jeho vláda dělá vše pro to, aby zabránila dalším rasově motivovaným útokům na cizince. Zaznamenal jste takové případy ve svém okrsku?

V současné době pracuji ve městě Peterborough v hrabství Cambridgeshire. Od referenda police zaznamenala nárůst rasově motivovaných činů, ale byla to jen chvilková záležitost. Nyní ten počet klesá a vrací se do normálu.

Několik týdnů po referendu byl počet rasově motivovaných činů vysoký, ale většinou se jednalo o slovní urážení Poláků nebo diskriminační chování Angličanů vůči cizincům.

Kdo je Petr Torák?
Český Rom Petr Torák odešel v roce 1999 do Spojeného království, kde po sérii rasově motivovaných útoků požádal o azyl. Torák už deset let slouží u policie v anglickém městě Peterborough. Za svou práci věnovanou přistěhovaleckým komunitám byl v roce 2015 odměněn Řádem britského impéria.

Dělo se to i Čechům nebo Slovákům?

Zaznamenal jsem několik případů, kde se Češi a Slováci z různých anglických měst stali obětmi rasově motivovaných útoků, převážně však šlo o slovní napadení.

Vzpomenete si na nějaké konkrétní případy?

Jedna rodina čekala na doktora v čekárně a Angličané sedící vedle nich začali vykřikovat, že se nemohou dočkat, až všechny cizince deportují, protože potom nebudou muset tak dlouho čekat na doktora.

Také se na mne obrátila jedna paní, kterou taxikář odmítl odvést a řekl jí, že se má vrátit do své země. Doslechnul jsem se i o fyzickém napadení, kde dva starší pánové byli napadeni skupinou mladých Angličanů.

„Prvních pár dnů po referendu jsem měl takový divný pocit. Je to těžké popsat, ale měl jsem pocit, že se na mě lidé dívají a říkají si: Tebe tu nechceme, vrať se, odkud jsi přišel.“
Petr Torák, český policista ve Velké Británii

Stávalo se něco podobného i v době před referendem o brexitu?

Osobně jsem nezaznamenal žádné potyčky nebo incidenty, které by se staly před referendem.

Setkal jste se s urážkou či útokem na svou osobu?

Osobně jsem se s přímým rasismem nebo diskriminací v Británii nesetkal. Musím ale přiznat, že prvních pár dnů po referendu jsem měl takový divný pocit. Je to těžké popsat, ale měl jsem pocit, že se na mě lidé dívají a říkají si: „Tebe tu nechceme, vrať se, odkud jsi přišel“. Byl to jen můj vnitřní pocit, pravděpodobně spojen s faktem, že nadpoloviční většina Britů volila pro odchod z EU. Mluvil jsem o tom s několika lidmi a mnoho z nich se cítilo stejně.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1