Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vojáci se v Afghánistánu vrací do akce. Z atentátu se vzpamatovávali skoro měsíc

Čeští vojáci se v Afghánistánu vrací do akce. Z atentátu se vzpamatovávali skoro měsíc

Čeští vojáci v neděli večer obnovili hlídkování v okolí spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Spojenečtí vojáci na hlídky mimo základnu nejezdili od sebevražedného útoku z počátku srpna, při kterém zahynuli tři čeští vojáci. O návratu na patroly rozhodl velitel spojenecké mise Resolute Support John Nicholson. ČTK to dnes sdělil ředitel Společného operačního centra ministerstva obrany Jiří Verner.

Příslušníci strážní roty tak téměř po měsíci opět plní svůj operační úkol v plném rozsahu. „Na základě rozhodnutí velitele mise Resolute Support zahájila strážní rota plnění operačního úkolu v plném rozsahu dnem 2. září 2018 od 20:30 hodin místního času (18:00 středoevropského letního času),“ uvedl Verner.

Vedení české armády několik dnů po útoku uvedlo, že vojáci jsou připraveni se k ostraze základny vrátit. Povolení ale museli dostat od velení mise. Do té doby se starali o ochranu vnitřního prostoru.

Útok na hlídku složenou z vojáků české, americké a afghánské armády se uskutečnil v neděli 5. srpna. Sebevrah se odpálil v blízkosti šesti vojáků, kteří měli za úkol zajistit místo pro další úkoly. Tři Češi Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek zemřeli, vážně zraněni byli dva Afghánci a Američan. Na místě jim pomáhali čeští zdravotníci a vojáci, kteří v době výbuchu ještě byli v obrněných vozidlech.

Podle šetření armády nebyl sebevražedný atentátník sám a útok byl předem připraven. Již dříve zástupci vedení armády uvedli, že čeští vojáci svým postupem zachránili další životy. Případ nyní vyšetřuje Vojenská policie.

Při hlídkách v okolí Bagrámu mají čeští vojáci za úkol například kontrolovat místa, ze kterých v minulosti povstalci ostřelovali raketami základnu. Od místních obyvatel také zjišťují důležité informace, pátrají po skladištích zbraní nebo mimo základnu doprovázejí důležité osoby.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1