Chapmanová, Butinová, Guryjevovi. Éra ruských špiónů neustává, agentka byla i na ambasádě USA | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chapmanová, Butinová, Guryjevovi. Éra ruských špiónů neustává, agentka byla i na ambasádě USA

Chapmanová, Butinová, Guryjevovi. Éra ruských špiónů neustává, agentka byla i na ambasádě USA

Nejen hackerskými útoky a šířením dezinformací se snaží Rusko ovlivňovat dění ve Spojených státech. Nejnovější případ ruské špionky, která údajně deset let pracovala na americké ambasádě v Moskvě, ukazuje, že se Kreml nevzdal ani tradičních metod z dob studené války. Jaké nejslavnější novodobé agenty Rusko do USA vyslalo?

Na americké ambasádě v Moskvě zřejmě deset let pracovala ruská špiónka. S odkazem na zdroj z okolí zpravodajských služeb o tom informoval britský list The Guardian. Ruska měla přístup do interního systému Tajné služby Spojených států, federální agentury spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti. To jí umožnilo potenciálně získávat důvěrné materiály včetně naplánovaného programu prezidentů a viceprezidentů.

Ruska, jejíž jméno deník nezveřejnil, se pravidelně scházela s členy zpravodajské služby FSB, na což se přišlo při rutinní kontrole. „Pouze intenzivní vyšetřování zvnějšku může určit, jakou škodu napáchala,“ cituje Guardian svůj nejmenovaný zdroj s tím, že takovým vyšetřovatelem by mohl být například Robert Mueller, jenž prověřuje zásahy Ruska do amerických voleb.

Ten připustil, že z ambasády mohla přijít informace vedoucí k úspěšnému napadení serverů Demokratického národního výboru, orgánu Demokratické strany, před prezidentskými volbami 2016. Tajná služba takovou zprávu popřela.

Odhalení „krtka“, jak se říká podobným infiltrovaným špiónům, výrazně poškodí pověst amerického velvyslanectví a může mít dopad na bezpečnost dalších zaměstnanců Tajné služby a těch, které by měla chránit. Tajná služba má za úkol dohlížet na ochranu vedoucích představitelů Spojených států.

Případ je důležitou stopou nejen v Muellerově vyšetřování, ale také signálem, že Rusko nepolevuje ve snaze sbírat citlivé informace o dění v nejvyšších patrech americké politiky. Navázalo tak na tradici z dob studené války, během níž sovětští i američtí špióni pracovali na plné obrátky.

Mladá dívka se zálibou ve zbraních

V posledních dvou dekádách se přitom množí případy odhalených ruských agentů ve Spojených státech. Krátce před kauzou kolem ambasády přinesla americká média příběh mladé dívky Marie Butinové, jež se s pomocí kontaktů v Národní asociaci držitelů zbraní (NRA) snažila neúspěšně infiltrovat do okolí prezidenta Donalda Trumpa.

Butinová se snažila tvářit jako běžná zahraniční studentka se zájmem o politiku. V Rusku se proslavila jako aktivistka za volnější přístup ke zbraním. S odkazem na svojí kariéru se stýkala se špičkami NRA a pokoušela se dostat k politikům. V jejím úsilí jí pomáhal někdejší místopředseda ruského parlamentu Alexander Toršin, jenž tvrdí, že se zná i s prezidentem.

„Měla neobvyklou povahu – asertivní, až agresivní a byla rozhodnuta udělat ze sebe střed pozornosti. Věděla, jak využívat svoji mladickost a krásu, aby se ujistila, že je součástí konverzace,“ citoval Guardian aktivistu za práva držitelů zbraní Alana Gottlieba, který spolu s manželkou absolvoval v roce 2013 v Moskvě večeři s Butinovou a Toršinem.

K Trumpovi se ale Butinová nikdy přímo nedostala. Nejbližším kontaktem mezi nimi byla otázka, kterou budoucímu prezidentovi položila na konferenci krátce poté, co oznámil kandidaturu do Bílého domu. Účastnila se ale Trumpovy inaugurace, ani tam ale s pokusem o kontakt neuspěla. USA ji nyní viní z konspirace, což ona sama popírá.

Chapmanová nic nevynesla, přesto se stala celebritou

Vůbec nejslavnější novodobou ruskou špiónku USA vyhostily v roce 2010. Anna Chapmanová sice podle všech dostupných informací nevynesla žádné citlivé informace, po odhalení se ale stala celebritou a slávu zužitkovala i v Rusku, kam ji Spojené státy poslaly v rámci velké špionážní výměny zahrnující 14 agentů obou stran.

Chapmanová v Americe oficiálně pracovala jako výkonná ředitelka realitní společnosti PropertyFinder. Kromě toho se ale skrze šifrovanou komunikaci předávala informace ruským tajným službám. USA o ní věděly. Její identitu Američanům vyzradil plukovník ruské rozvědky SVR Alexander Potejev ještě před jejím příjezdem do Spojených států.

Američané na Chapmanovou nastražili past, když ji kontaktoval informátor FBI, jenž se vydával za ruského konzulárního úředníka. Chapmanová sice pojala podezření, její chování, které FBI monitorovala, ji však dovedlo až k zatčení.

Ve vězení se obávala deportace do Ruska a chtěla raději odjet zpět do Velké Británie, jejíž občanství získala sňatkem se synem britského byznysmena Alexem Chapmanem. Londýn jí ale pas odebral. Moskva však Chapmanovou nepotrestala ani neohrozila na životě. Naopak. Po příjezdu do Ruska pracovala v modelingu a nafotila akty pro pánský časopis Maxim.

„Kdybyste mi řekli, že to byli marťani, byla bych méně překvapená“

Spolu s Chapmanovou se v rámci největší výměny špionů od konce studené války do Ruska vrátila i manželská dvojice Guryjevových. Ti žili na předměstí New Jersey a místní je považovali za běžnou americkou rodinu. „Mohli byste mi říct, že to byli marťani a byla bych méně překvapená,“ prohlásila po zásahu FBI v jejich domě sousedka Elizabeth Lapinová.

V rámci krytí spolu Vladimir a Lydia, kteří si říkali Richard a Cynthia Murphyovi, raději nemluvili rusky, a to ani doma před dětmi. Zatímco Vladimir byl oficiálně mužem v domácnosti, Lydia pracovala v jedné účetní firmě poblíž Manhattanu. Ve skutečnosti však od 90. let sbírali informace pro SVR.

Američanům se podařilo prolomit tajnou komunikaci Guryjevových s Moskvou ještě před koncem první dekády 21. století. FBI v roce 2009 natočila video, na němž zdokumentovala schůzku Vladimira s ruským vládním úředníkem. Několikrát dokonce tajně prohledala jejich dům v okamžiku, kdy se pohybovali mimo něj.

O kremelských špiónech často oficiálně zaměstnaných na ruských ambasádách ve světě se ve velkém začalo znovu mluvit letos na jaře, kdy řada států vyhostila některé diplomaty v reakci na pokus o otravu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery látkou novičok v britském Salisbury. Z ní Velká Británie viní právě Moskvu.

Rusko odpovědělo stejnou mincí. Například pro Česko to znamenalo, že z Moskvy museli odcestovat tři lidé, stejný počet, který krátce předtím vyhostila Praha. Na aktivitu agentů s diplomatickým krytím upozorňuje řadu let ve svých zprávách i Bezpečnostní informační služba.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.