Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chlapec, dívka, ani jedno. Kanadská provincie chce zavést rodný list pro neutrální pohlaví

Chlapec, dívka, ani jedno. Kanadská provincie chce zavést rodný list pro neutrální pohlaví

Před šesti lety světem oblétl příběh kanadské rodiny, která se rozhodla okolnímu světu tajit pohlaví svého čerstvě narozeného dítěte. Novorozeně tehdy Kathy Wittericková a David Stocker pojmenovali Storm a to, jestli je dívka, nebo chlapec, tehdy věděla jen nejbližší rodina. Rodiče chtěli dát Storm možnost rozhodnout se o genderové identitě podle vlastních pocitů a ne stereotypů. Teď provincie Ontario zvažuje, že lidem, kteří se nehlásí ani k jednomu pohlaví, dá možnost rodného listu vystaveného na neutrální pohlaví.

Zájem médií částečně opadl, rodina se po letech útoků a výhrůžek vyzbrojila hroší kůží. Kvůli neobvyklé výchově Storm si toho vyslechla hodně, mnozí na ně chtěli povolat sociální služby, pravidelně jim chodily vulgární zprávy, lidé je uráželi na ulici i u vlastního domu. Kathy a David si za svým rozhodnutím stáli tehdy a nezměnili by ho ani dnes. Podobný přístup totiž měli i k dvěma starším dětem. Dnes 11letá Jazz postupně prochází změnou pohlaví na dívku. Rozhodla se k tomu v 7 letech.

„Pohlaví je to, co máte mezi nohami, gender je to, jak sami sebe vnímáte jako člověka,“ řekla Jazz v loňském rozhovoru pro deník Toronto Star.

Šestiletá Storm se považuje za dívku, přestože se stále veřejně nemluví o tom, jaké pohlaví jí při narození určili lékaři. O rok starší bratr Kio o sobě říká, že má neutrální pohlaví.

Právě pro lidi, jako je Kio, teď chce kanadská provincie Ontario zavést možnost neutrálního pohlaví i oficiálně. Do rodného listu by si ho mohli zapsat obyvatelé, kteří se necítí ani jako muž, ani jako žena. Jedním z nich je také filmař Joshua M. Furguson, který už požádal lékaře, aby mu potvrdil, že pohlaví, které má v současnosti uvedené v rodném listu, nekoresponduje s jeho sexuální identitou.

Pokud se představitelům provinční vlády podaři i na základě těchto příběhů možnost neutrálního pohlaví zavést, měla by být k dispozici už příští rok. Podle ministryně pro záležitosti vlády a konzumentů už probíhají konzultace, které mají zajistit, aby neutrální pohlaví bylo legálně uznáno i v dalších provinciích. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1