Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chtěl jsem s Rusy válčit o Krym, tvrdí ukrajinský exministr. Ostatní politiky ale nepřesvědčil

Chtěl jsem s Rusy válčit o Krym, tvrdí ukrajinský exministr. Ostatní politiky ale nepřesvědčil

Admirál Ihor Teňuch, který byl na začátku roku 2014 ukrajinským ministrem obrany, ve výpovědích k případu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče uvedl, že byl připraven rozpoutat válku o Krym, ale politici z rady národní bezpečnosti a obrany prý nechali ukrajinské jednotky stáhnout z poloostrova bez toho, aby se postavily ruským vojskům na odpor.

Admirál byl ministrem od 27. února do 25. března 2014. Rusko poloostrov anektovalo po obsazení ruskými vojsky a mezinárodně neuznávaném referendu. Ukrajinské posádky na poloostrově byly zablokovány ruskými vojáky v neoznačených uniformách. Na konci března směli ukrajinští vojáci z poloostrova odejít s částí techniky. Podle Kyjeva se na Ukrajinu vrátily asi čtyři tisícovky vojáků, dalších 11 000 se rozhodlo na poloostrově zůstat.

Exministr při výslechu uvedl, že na zasedání rady národní bezpečnosti a obrany 23. března 2014 rezolutně navrhl pokusit se o průlom k obklíčeným posádkám na Krymu, ale tehdejší šéf prezidentské kanceláře Serhij Pašinskij prohlásil, že je nutné vyslechnout názor i dalších členů rady. Podle admirála následně vystoupil nynější ministr obrany Stepan Poltorak, který prý navrhl, aby se ukrajinské jednotky „s hrdě vztyčenými prapory“ stáhly z Krymu.

Sám Poltorak mezitím tuto verzi popřel: na rozhodování o stažení z Krymu se nepodílel, nebyl tou dobou ani členem rady. Protokol s admirálovou výpovědí podle něj svědčí jen o tom, že Teňuch „byl tak vyděšený, že si neuvědomoval, kde je a co je“ - natolik jsou jeho tvrzení nemístná.

Proti tomu, aby se o Krym bojovalo, se podle admirála na vzpomínaném jednání rady ostře ohradila expremiérka Julija Tymošenková, kterou podpořil tehdejší premiér Arsenij Jaceňuk. Tymošenková prý argumentovala, že admirál nechápe situaci, že vyprovokuje Rusko k válce jako gruzínský prezident Michail Saakašvili, který prohrál boj o provincie ovládané separatisty, a že se nelze zajímat jen o Krym a opomíjet Ukrajinu jako celek.

„Nemáme právo opakovat jeho (Saakašviliho) chyby. Ani jeden tank nesmí vyjet z kasáren, ani jeden voják se nesmí chopit zbraně, protože to bude znamenat porážku,“ varovala Tymošenková podle admirála. Jaceňuk pak podle něj shodil ze stolu i admirálovy návrhy vyslat na Krym vládní komisi. Ministr také marně navrhoval rozmístit vojska na východě Ukrajiny, kde následující měsíc vypukl konflikt s proruskými separatisty.

Teňuch nezískal pro své návrhy podporu, a tak na protest proti vzdání se Krymu bez boje odstoupil.

Anexi Krymu ukrajinští vojáci prakticky nekladli odpor, vše se odehrálo téměř bez krveprolití. Janukovyč, který v únoru 2014 utekl do Ruska, je v Kyjevě souzen v nepřítomnosti za vlastizradu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1