Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Chtěl otevřít upřímnou debatu o holocaustu.“ Mluvčí se pokusila zmírnit slova polského premiéra

„Chtěl otevřít upřímnou debatu o holocaustu.“ Mluvčí se pokusila zmírnit slova polského premiéra

Mateusz Morawiecki, polský premiér, včera na mnichovské bezpečnostní konferenci pobouřil některé další účastníky. Premier prohlásil, že i někteří Židé nesli odpovědnost za holocaust. Podle mluvčí polské vlády Joanny Kopcińské se snažil otevřít upřímnou debatu o zločinech spáchaných na Židech během holocaustu bez ohledu na národnost osob, které za ně nesou odpovědnost. Snažila se zmírnit premiérova slova, soudí agentura AP.

Morawiecki v sobotu na mnichovské konferenci hájil kontroverzní polský zákon, který trestá až tříletým vězením připisování jakékoli odpovědnosti za holocaust Polákům. Novinářům mimo jiné řekl: "Samozřejmě, že nebude trestné a nebude považováno za zločin říkat, že byli polští pachatelé, stejně jako byli židovští pachatelé, jako byli ruští pachatelé, jako byli ukrajinští pachatelé, ne pouze němečtí pachatelé."

Morawieckého izraelský protějšek Benjamin Netanjahu tato slova okamžitě odsoudil. "Výroky polského premiéra tady v Mnichově jsou pobuřující. Máme tu problém s neschopností chápat historii a nedostatkem ohleduplnosti k tragédii našeho lidu," prohlásil. Dodal, že si hodlá s Morawieckým v brzké době promluvit.

Proti slovům polského premiéra se ohradili také další izraelští politici. "Prohlášení polského premiéra je antisemitismem nejstaršího druhu. Pachatelé nejsou oběti. Židovský stát nepřipustí, aby byli vraždění obviňováni ze své vlastní vraždy," napsal na twitteru izraelský zákonodárce Jair Lapid. Vyzval rovněž k odvolání izraelského velvyslance v Polsku.

Podle prohlášení polské vlády Moravieckého výroky v žádné případě nemají v úmyslu popírat holocaust. "Naopak předseda polské vlády Mateusz Morawiecki se opakovaně a důrazně staví proti popírání nepředstavitelné genocidy, kterou byl holocaust evropských Židů, stejně jako proti jakékoli formě antisemitismu," zdůrazňuje se podle agentury AFP v prohlášení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1