Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína živí mocenské choutky. Si Ťin-pching nasliboval africkým vůdcům další desítky miliard

Čína živí mocenské choutky. Si Ťin-pching nasliboval africkým vůdcům další desítky miliard

Čína poskytne dalších 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč) na rozvoj afrických zemí. Na úvod zasedání Fóra o čínsko-africké spolupráci to dnes uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Slíbil také odepsat část dluhu některých chudších afrických států.

Afrika je velkým cílem Pekingu a jeho iniciativy nové Hedvábné stezky. Čína zde staví přístavy, silnice a další infrastrukturu potřebnou pro rozvoj obchodu, ale mnoho kritiků v Tanzanii, Keni a dalších státech upozorňuje, že hostitelské země se kvůli tomu příliš zadlužují.

Podle Si Ťin-pchinga bude nový šedesátimiliardový balíček zahrnovat 15 miliard dolarů ve formě přímé pomoci, bezúročných a zvýhodněných půjček, úvěry ve výši 20 miliard dolarů, speciální čínsko-africký rozvojový fond v hodnotě deseti miliard dolarů a speciální fond pro dovoz z Afriky v hodnotě pěti miliard dolarů. Čína bude také podle prezidenta Sia pobízet čínské firmy, aby investovaly v průběhu příštích tří let na africkém kontinentu nejméně deset miliard dolarů.

Vládní dluhy z čínských bezúročných půjček, které mají být splaceny do konce roku 2018, budou chudým africkým zemím odepsány, sdělil Si.

Konkrétní projekty, na které by měly být nově slíbené peníze využity, prezident Si nespecifikoval. Konstatoval nicméně, že Čína plánuje iniciativy v osmi oblastech, včetně poskytnutí 147 milionů dolarů na naléhavou potravinovou pomoc, a vyslání 500 zemědělských expertů do Afriky. Čína by měla rovněž poskytnout stipendia či školení pro Afričany.

Čína je dlouhodobě terčem kritiky především západních zemí, že chce africké státy dostat pod svůj politický vliv a že jejím jediným ekonomickým zájmem v Africe je čerpat nerostné bohatství kontinentu, které potřebuje pro svou rychle se rozvíjející ekonomiku. Peking rovněž čelí kritice, že jeho africké projekty nerespektují životní prostředí a že čínské podniky často do Afriky přivážejí vlastní dělníky a nevyužívají pracovní sílu v afrických zemích.

Prezident Si Ťin-pching dnes zdůraznil, že čínské investice nepřinášejí žádné politické podmínky. Vyzval také vedení čínských firem v Africe, aby dbalo na to, že jejich investice budou sloužit pro blaho místních obyvatel. „Doufám, že naši podnikatelé budou jednat odpovědně vůči místní společnosti a že budou respektovat místní kulturu a tradice. Doufám také, že budou více pracovat na zaškolení místních zaměstnanců, zlepšení života místních lidí a budou klást větší důraz na životní prostředí,“ dodal Si.

Čína slíbila na rozvoj Afriky 60 miliard dolarů již na předchozím Fóru o čínsko-africké spolupráci před třemi lety v Jihoafrické republice. Od roku 2000 do roku 2016 dosáhly podle expertů z Univerzity Johnse Hopkinse v USA čínské půjčky africkým zemím 125 miliard dolarů.

Na stávajícím summitu v Pekingu jsou zastoupeny všechny africké země kromě Svazijska, které je posledním africkým spojencem Tchaj-wanu na africkém kontinentu a odmítá uznat Čínu, píše agentura Reuters. Mezi hosty je i řada afrických prezidentů, včetně kontroverzního súdánského vůdce Umara Bašíra, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu již před několika lety zatykač pro podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232