Články odjinud

Čínská cenzura si našla nový cíl. Vadí kritika ekonomiky, státních firem a zadrhávajícího růstu

Čínská cenzura si našla nový cíl. Vadí kritika ekonomiky, státních firem a zadrhávajícího růstu

Dosud se v Číně nesmělo psát o duchovním vůdci Dalajlámovi, útlaku muslimů v provincii Sin-ťiang a dělat si legraci z generálního tajemníka čínské komunistické strany. S postupem času se ale mezi zakázaná témata dostává stále více ekonomických otázek. Namátkou je to pokles spotřeby, zpomalující růst ekonomiky, inflace, ale i daně, dluhy a efektivita státních společností.

„Ještě nikdy nebyla cenzura v Číně tak přísná. Velká změna přišla ve druhé polovině tohoto roku,“ řekl listu Financial Times ekonomický novinář, který je v této profesi už několik desetiletí. Státní úřady začaly vydávat pokyny, podle kterých se média nesmějí zmiňovat o zadlužení vlád čínských provincií a velkých měst, o zpomalování ekonomiky či o snižování důvěry spotřebitelů v další vývoj hospodářství, uvádí deník The New York Times.

Čínská vláda nechce, aby lidé věděli, že růst ekonomiky zřejmě zpomaluje více, než se očekávalo, a že velké projekty, které ji mají povzbudit, znamenají zvýšení už beztak vysokého celkového zadlužení. Navíc z toho, že se nesmí psát o rostoucích cenách a inflaci, je zřejmé, že vláda a vládnoucí komunistická strana chce snížit čínské zadlužení právě touto cestou.

Zakázáno je psát také o efektivitě či spíše neefektivitě státních podniků. Ty totiž podle prezidenta a zároveň generálního tajemníka čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga mají zůstat páteří čínské ekonomiky a mají naopak ještě růst. Že se tak mnohdy neděje, je věc druhá.

Nevhodné je psát i o bankrotech soukromých firem a publikovat negativní zprávy o některých podnicích. „Ekonomika byla původně neutrálním tématem, ale v posledních dvou letech se nesmí diskutovat o ekonomických problémech a negativních zprávách,“ řekl deníku Financial Times Šeng Chung, šéf čínského think-tanku Unirule. V Číně některá média raději omezují zprávy o ekonomice a nebo na internetu přestávají zveřejňovat ekonomická data. Zároveň se znovu objevují pochybnosti o čínských ekonomických statistikách. Podle Cate Candellové z agentury Reuters už čínská cenzura brzdí i rozvoj čínských internetových firem.

Například firmy, které pracují s přenášením videa v reálném čase, se bojí cenzorů a následného uzavření svého podniku natolik, že jim v důsledku toho rostou náklady, uvádí deník The Wall Street Journal. V praxi jde o to, že se početně vyrovnávají zaměstnanci mající na starosti samotný provoz dané služby a ti, kteří kontrolují samotný obsah a zařizují určitou formu autocenzury - aby se na obrazovce neobjevila data o čínské ekonomice nebo například banán, protože pak by státní cenzor mohl usoudit, že jde o odkaz na sex a stránka má příliš erotický obsah.

Investoři včetně bank se bojí dávat peníze do nových internetových společností, které většinou pracují s informacemi. Mohly by totiž narazit na čínskou cenzuru. Na to, že vláda brání inovacím, si veřejně stěžoval dokonce už i Jack Ma, zakladatel obří čínské internetové firmy Alibaba, která dosud měla s čínskými komunisty výborné vztahy.

Čína má propracovaný systém cenzury v tištěných i elektronických médiích včetně internetu. Státní orgány vydávají médiím neveřejné pokyny o tom, co nemají publikovat a čemu se mají vyhnout. V opačném případě hrozí novinářům propuštění z práce nebo uzavření celého média. Na to, co se publikuje na internetu, dohlížejí kromě státních cenzorů také cenzoři „soukromí“. Čínské úřad totiž přenesly některé povinnosti týkající se cenzury na soukromé společnosti. V roce 2013 se uvádělo, že jde o zhruba dva miliony lidí.

Čínské cenzuře přitom v poslední době nejde jen o mazání negativních zpráv, ale stále častěji také o vytváření těch pozitivních nebo těch, kteří mají odvést pozornost od jiného tématu. Jak píše například americká politoložka z Kalifornské univerzity Margaret Robertsová ve své knize „Cenzurováno“, kromě klasické cenzury dnes Peking využívá také toho, že vyrábí polopravdivé a zavádějící informace, které míchá s těmi pravdivými ve snaze dále zakrýt pravdu. Vyhledat fakta a správně s nimi pracovat je pak stále těžší.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud