Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Čipování“ radikálů v praxi. Německo se snaží předejít nepokojům podobným těm z Hamburku

„Čipování“ radikálů v praxi. Německo se snaží předejít nepokojům podobným těm z Hamburku

Německo hledá způsob, jak se pro příště vyhnout masovým nepokojům, které na počátku měsíce ochromily přístavní město Hamburk kvůli zasedání skupiny zemí G20. Ministr vnitra Thomas de Maiziere navrhnul, aby výtržníci usvědčení z výtržností a podněcování nepokojů nosili elektronický náramek, který by monitoroval jejich pohyb. 

Podle návrhu německého ministra vnitra by se lidé usvědčení z výtržností během summitu zemí G20 měli pravidelně hlásit policii, ve vážnějších případech dokonce nosit elektronický náramek, který by monitoroval jejich pohyb. Toto opatření by mělo zabránit podobným škodám na majetku, které ochromily Hamburk během zasedání zemí skupiny G20. Ministr de Mazaire pro server Deutsche Welle uvedl, že pravidla by měla být pro levicové výtržníky, kteří násilí páchali, podobná, jako pro fotbalové chuligány, kteří většinou náleží k extrémní pravici.

„Zodpovědnost za násilí v Hamburku nemá ani summit G20, ani policie, leží na těch, kteří ho vyvolávali. Na kriminálním davu, který se pranic nestaral o následky na obyvatele města a jehož jediným cílem bylo páchat násilí a ničit,“ hřímal po summitu starosta Hamburku Olaf Scholz, který před konáním zasedání G20 obyvatelům města sliboval poklidný průběh a nyní čelí výzvám, aby svou funkci složil. 

Během summitu dvaceti nejrozvinutějších ekonomik, který se konal 7. a 8. července, protestovalo proti globalizaci na sto tisíc demonstrantů, drtivá většina z nich pokojně. Zbytek však páchal výtržnosti, raboval obchody, zapaloval automobily a po policistech házel dlažební kostky a zápalné lahve. Německá policie oznámila, že během protestů bylo zraněno 500 jejích příslušníků, poté, co server Huffington Post přišel s výrazně nižším odhadem, policie připustila, že do tohoto čísla započítala i problém dehydratace a nevolnosti z horka.

„Takové násilí proti příslušníkům policie jsem ještě nikdy nezažil a to sloužím již 30 let," uvedl šéf speciální německé pořádkové jednotky Sven Mewes. „To již nebyla žádná demonstrace, to bylo něco úplně jiného. Bylo to celé bizarní, absolutně neuvěřitelné," dodal.

Policie během summitu zadržela několik stovek lidí. V úterý server Spiegel Online uvedl, že ve vazbě zůstává 51 lidí, z nichž 28 jsou Němci a zbytek cizinci. Mezi zadržovanými byl i jeden občan České republiky. Prokuratura k zadrženým uvedla, že jsou to většinou mladí muži ve věku 16 až 30 let.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1