Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co nastane po odchodu Británie z EU? Mayová představila svůj plán, na tahu je Brusel

Co nastane po odchodu Británie z EU? Mayová představila svůj plán, na tahu je Brusel

Britská premiérka Theresa Mayová dnes ve Florencii uvedla, že po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019 by mělo existovat přechodné období, aby se Londýn i Brusel přizpůsobily novým pravidlům. Během této lhůty by Spojené království a členské země měly vzájemně přístup na své trhy a nadále by platila unijní pravidla, navrhla Mayová.

Dané období podle ní prospěje občanům i podnikatelům. „Během přechodného období budou lidé nadále moci přicházet a pracovat v Británii. Bude ale existovat registrační systém jako nezbytná příprava nového režimu,“ řekla Mayová.

Podle ní má Británie začlenit dohodu o brexitu plně do britského práva a zajistit, že britské soudy budou moci na ni přímo odkazovat.

Během období vyhrazeného pro zavádění nových pravidel by Británie nadále plnila vůči EU svoje finanční závazky, jejichž výši ale premiérka neudala. Brusel požaduje zaplacení celkové částky ve výši 60 až 100 miliard (1,6 až 2,6 bilionu Kč), což Londýn jednoznačně odmítá.

Britská premiérka řekla, že během členství v EU se Británie ve společenství nikdy „necítila jako doma“. „A zřejmě kvůli naší historii a zeměpisu se nám Evropská unie nikdy nezdála jako nedílná součást naší národní historie tak, jak tomu je mnohde jinde v Evropě,“ prohlásila.

Mayová podotkla, že rozsáhlé sdílení svrchovanosti, které je „rozhodujícím znakem Evropské unie, umožňuje bezprecedentně hlubokou spolupráci. Ta přináší výhody, ale také znamená, že když jsou země v menšině, musejí někdy přijímat rozhodnutí, která nechtějí, a to dokonce i ta, která ovlivňují domácí záležitosti.“

„Směřujeme k novému a kritickému období v historii vztahů Spojeného království s Evropskou unií. Britové se rozhodli opustit EU a stát se globálním volně obchodujícím národem, schopným mapovat vlastní cestu ve světě,“ řekla také Mayová.

Premiérka také upozornila, že Británie je nadále odhodlána bránit a prosazovat s EU společné hodnoty. „Naše odhodlání bránit stabilitu, bezpečnost a prosperitu našich evropských sousedů a přátel trvá,“ sdělila. Jako dva příklady, které se dají řešit jen v partnerství s EU, označila masové přistěhovalectví a terorismus.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1