Čtyři roky od jezídské genocidy: Většina lidí se stále pohřešuje, města jsou v troskách | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čtyři roky od jezídské genocidy: Většina lidí se stále pohřešuje, města jsou v troskách

Čtyři roky od jezídské genocidy: Většina lidí se stále pohřešuje, města jsou v troskách

Jezídové jsou tady občany čtvrté nebo páté kategorie. Ti, kteří byli zodpovědní za bezpečnost, se o nás nezajímají,“ tvrdí starosta Sindžáru Fahad Hamid Omar. Místo je neoficiálním centrem náboženské komunity jezídů, kterou v uplynulých letech tvrdě pronásledovali a vyvražďovali teroristé samozvaného Islámského státu (IS). Ačkoli v těchto dnech uplynuly čtyři roky od jezídské genocidy a město bylo osvobozeno už v roce 2015, dosud ho tvoří převážně trosky. Uprchlí jezídové se nemají kam vrátit a riziko dalšího násilí proti komunitě může být blíže, než se zdá.

Islamisté rozpoutali peklo v Sindžáru po noční ofenzivě a dobytí města 3. srpna 2014. Muže systematicky vyvražďovali, ženy zotročovali a přisvojovali si je. Tisíce dalších obyvatel před násilím prchly do hor, kde musely bojovat o život v nehostinných podmínkách.

Podle starosty se ani dnes nedá odhadnout, kolik jezídů přišlo o život. Pohřešuje se jich ale asi 15 tisíc. Kolem sedmi tisíc žen a dětí útočníci odvlekli a o více než polovině z nich dodnes nejsou žádné zprávy. U hranic města dle televize Deutsche Welle pomalu travou zarůstají čtyři masové hroby. Kdo všechno v nich leží, není jasné.

Sindžár byl osvobozen už v roce 2015 – v držení extremistů byl rok. Přesto jsou jeho ulice i dnes zdevastovanější, než ty ve 120 kilometrů vzdáleném Mosulu, odkud se podařilo Islámský stát vytlačit o poznání později a po intenzivnějších bojích. Nefunguje tu infrastruktura a stále tu není bezpečno. Jezídové se tak nemají kam vrátit a zůstávají například v uprchlických táborech. Obnova vázne a místní viní centrální vládu, že jejich osud přehlíží.

Jezídové
Náboženská komunita s historickými kořeny v Íránu a současným centrem v kurdské oblasti Iráku, kde žijí statisíce jejích příslušníků. Zhruba stotisícová diaspora je v Německu. Pojí se s nimi pověst tajné islámské sekty, kvůli které opakovaně čelí pronásledování, často ze strany muslimů označujících je za rouhače. Jezídové ve své víře mísí prvky z řady světových náboženství a sami o sobě tvrdí, že jsou vyznavači nejstaršího náboženství na světě.

Je zde stále řada nezlikvidovaných náloží. Irácká vláda by se měla víc snažit. Projevů už bylo dost, ale udělali zatím málo,“ tvrdí pro web Kurdistan24 zakladatelka a ředitelka nadace Free Yezidi Foundation Pari Ibrahimová a dodává „Jezídové jsou prakticky vytlačováni za hranice Iráku, protože nemají šanci se sem vrátit.“

Situace v Ninivském guvernorátu, ve kterém Sindžár leží, je i po osvobození od IS nejistá. Podle odborníků zde sílí vliv Íránu, který měl o toto strategické území vždy zájem. Íránci chtějí to místo změnit, aby zde získali ještě větší vliv. Proto potřebují, aby většinovými obyvateli byli šíité. Hromadně skupují za velké peníze pozemky od zdejších křesťanů, kteří je ochotně prodávají, protože to vidí jako dobrou možnost k útěku z oblasti,“ vysvětluje poradce projektu Iraq Haven Project Loay Mikhael. Jde podle něj také o střípek v dlouhodobém úsilí Íránců o zisk pozemní cesty ke Středozemnímu moři. Mikhael se podivuje, že tato snaha nijak nevzrušuje Spojené státy.

Co ale zřejmě není Američanům lhostejné, jsou právě životy Jezídů. Alespoň to minulý týden na tiskové konferenci oznámil viceprezident Mike Pence. Trumpova administrativa prý chystá spuštění záchranného fondu, jehož finance by měly být použity právě na pomoc Jezídům a obnovu jejich vesnic. Pence uvedl, že na odminování oblasti Spojené státy poskytly letos už 90 milionů dolarů a dalších 17 letos ještě poskytnou. Zapojit do obnovy by se ale měla i místní vláda.

Většina obyvatel Sindžáru, až 400 tisíc lidí, je stále bez domova. Přežívají v uprchlických táborech převážně na kurdských územích. Co se změnilo oproti roku 2014? Problémy, které existovaly už tehdy, jsou tu stále a k nim mnoho dalších,“ popisuje tíživou situaci v oblasti zástupce kurdské samosprávy Bayan Abdul Rahman.

V oblasti pomáhá i Česko. Jak kurdskému zpravodajskému webu Rudaw řekl generální konzul v Irbílu Michal Svoboda, ČR přispěla realizací zdravotnického centra nebo pekárny a chystá zřízení azylového domu pro ženy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.