Články odjinud

Další rozpačitý rok. Trumpovy úspěchy zastínili mrtví studenti, chaos ve světě i ruská kauza

Další rozpačitý rok. Trumpovy úspěchy zastínili mrtví studenti, chaos ve světě i ruská kauza

Americký prezident Donald Trump pomalu završuje svůj druhý rok ve funkci. Letopočet s číslem 2019 pravděpodobně začne s vládou, která i kvůli jeho počínání, nemá schválené peníze na svůj provoz. Tzv. „shutdowny“ provázely Trumpa celým rokem. A ani v dalších záležitostech nebyl úspěšný tak, jak by si přál.

Satirický twitterový účet pojmenovaný po někdejší Trumpově pravé ruce Stevu Bannonovi zakončuje řadu svých tweetů s výčtem prezidentova působení posměšným heslem „So Much Winning“ (tak moc vítězství). Odkazuje na Trumpovu rétoriku, která prakticky cokoli, co šéf Bílého domu provede, označuje za velkolepý historický úspěch.

K realitě má ale paradoxně blíže právě onen internetový vtipálek skrývající se za Bannonovo jméno. Trumpovi se sice dlouhodobě daří s pomocí republikánské většiny v Senátu prosazovat do funkcí konzervativní soudce, jinak ale jeho působení budí spíše rozpaky. Ve zkratce a trochu ve stylu falešného Bannona – zeď nestojí, na školách se dál střílí, vyšetřování se rozrůstá a lidé z Bílého domu dál odchází.

Domácí scéna

Vrcholem letošního roku na domácím kolbišti byly listopadové kongresové volby. Ačkoli Trump bude funkci obhajovat až za dva roky, toto hlasování mělo napovědět, jak si u voličů stojí. Vstupoval do něj jako jeden z nejméně populárních prezidentů v historii, ale zároveň si držel vcelku stabilní podporu 40 procent voličů.

Trumpovi republikáni podle očekávání prohráli boj o Sněmovnu reprezentantů, posílili však v Senátu, což je důležité například kvůli potvrzování ministrů nebo zmíněných soudců, ale také pro případný impechment, v němž má Senát rozhodující slovo. O šancích samotného prezidenta ale volby napověděly jen minimum. Síly jsou nadále vyrovnané, a přestože se demokratům podařilo mobilizovat Trumpovy odpůrce, není jasné, jestli se to bude opakovat i v roce 2020.

Prezident však následující dva roky prakticky jistě neprosadí žádnou zásadní legislativu, jelikož mu ji ve Sněmovně zablokuje demokratická většina. Už nyní měl přitom Trump problém se s Kongresem domlouvat, a to jej plně ovládali republikáni. Nadále ale bude moci obměňovat soudy. Mimochodem, tohle je asi jediný velký Trumpův letošní úspěch na domácí scéně. Podařilo se mu prosadit soudce Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu, čímž tuto zásadní instituci naklonil na stranu konzervativců.

Pokud bychom měli vybrat největší Trumpovu domácí porážku, byla by to asi únorová střelba na střední škole ve Floridském Parklandu. Smrt 17 lidí dostala pod tlak s Trumpem spřízněnou Národní asociaci držitelů zbraní (NRA). Trump nedokázal adekvátně reagovat a zpřísnit legislativu. Studenti pořádali demonstrace, pochody, ale hlavně se jim podařilo dostat mladé lidi k volbám. Aktivisté z řad studentů přitom dávali najevo, že podporují kandidáty, za nimiž nestojí NRA – tedy vesměs demokraty. Tento stav představuje riziko i pro prezidentské volby a případné Trumpovy šance na úspěšnou obhajobu. 

Prezident ale dále akcentuje spíše téma migrace, kvůli níž je ochoten podstoupit i další „shutdown“, jelikož mu Kongres stále neschválil peníze na zeď na hranici s Mexikem. Reálně byl ale Trump v defenzivě. Nejen, že nemůže stavět zeď, ale silnou kritiku vyvolala v červnu také jeho politika nulové tolerance, která vedla k odebírání dětí rodičům příchozím do USA. Tu nakonec Trump dekretem ukončil, avšak zmatkům při sjednocování rodin předejít nedokázal.

Amerika ve světě

Na světové scéně dále pokračovalo Trumpovo balancování mezi tradiční americkou rolí „posla demokracie“ a podporou autoritářských režimů. Zatímco v roce 2017 vrcholily Trumpovy spory se severokorejským dikátorem Kim Čong-unem, letos se zdálo, že se z obou mužů, kteří si vyhrožovali jadernými tlačítky, stali nejlepší přátelé.

Trump letos uspěl, když se mu podařilo dohodnout náhradu za smlouvu NAFTA, která zajišťovala volný obchod mezi Kanadou, USA a Mexikem. O poznání menším úspěchem dopadly Trumpem opěvované summity s Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. 

Zatímco první z nich přinesl jen plytké opakované sliby o denuklearizaci Korejského poloostrova, které se následně ukázaly jako přinejmenším pochybné vzhledem k pokračujícím jaderným aktivitám KLDR, druhý představoval pro Trumpa selhání s přesahem na domácí scénu. Kvůli zpochybnění vlastních tajných služeb kritizovali prezidenta i jeho podporovatelé z řad republikánů. Vyčítali mu také, že vedle Putina působil slabým dojmem a nezkritizoval jej za žádné ze zásadních témat typu vyšetřování údajných ruských zásahů do prezidentských voleb.

Trump take vyvolával další pochybnosti u svých spojenců. Ze summitu skupiny G7 v červnu odletěl předčasně, aniž by podepsal závěrečné komuniké. S Čínou a Evropskou unií se pustil do obchodní války, když zavedl cla na dovoz hliníku a oceli do USA. Na summitu NATO opět požadoval po členských zemích navýšení příspěvků na obranu, alespoň na slíbená dvě procenta HDP, byť chvíli hrozil i dvojnásobkem. 

Zatím nejistá zůstává Trumpova pozice k Blízkému východu. V prosinci oznámil, že chce stáhnout vojska ze Sýrie a Afghánistánu, což vyvolalo kritiku a obavy z možného návratu teroristických organizací operujících v obou zemích. Nejnovější zpráva, kterou agentury přinesly krátce před nedělní půlnoci, ale tvrdí, že se senátoru Lindsey Grahamovi podařilo Trumpa přesvědčit ke zpomalení odchodu ze Sýrie.

Ruská kauza

Specifikem Trumpova vládnutí je už déle než rok a půl trvající vyšetřování FBI. Tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera se zabývá otázkou, zda Rusko zasahovalo do prezidentských voleb v roce 2016, ale také tím, jestli se Trump nepokusil mařit spravedlnost. 

Vyšetřování se dotýká Trumpovy rodiny (syna Donalda juniora a zeťe Jareda Kushnera) i nejbližších spolupracovníků. Letos se ve spárech vyšetřovatelů ocitl Trumpův bývalý dlouholetý osobní právník Michael Cohen. Byť jeho případ nesouvisí přímo s ruskou kauzou, nýbrž s platbami za mlčenlivost údajným Trumpovým milenkám, může Cohen posloužit jako důležitý svědek. V dobách, kdy pracoval pro Trumpa pracoval se mu přezdívalo „čistič“ a řešil veškeré problematické aféry.

Dokonce odsouzením skončily kauzy někdejšího Trumpova poradce George Papadopoulose, ale především bývalého manažera jeho prezidentské kampaně Paula Manaforta, byť jeho prohřešek se týkal finančních podvodů, nikoli spolčení s Rusy. Manafort po vynesení rozsudku sice začal spolupracovat s vyšetřovateli, Mueller ale zjistil, že hraje dvojí hru a komunikuje i s prezidentovými právníky. To Manafortovi zřejmě přitíží, až bude soud defintivně rozhodovat o výši trestu.

Kromě FBI vyšetřuje ruské zásahy do voleb i Kongres. Po lednovém nástupu demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů se dá očekávat, že tlak na šetření ještě zesílí. Televizní stanice CNN dokonce informovala, že v Bílém domě panují obavy, že dojde k impechmentu. Ten demokraté sice mohou vyvolat, na jeho úspěšné provedení ale nemají dostatek hlasů v Senátu. Není však vyloučené, že se v případě vážných důkazů proti prezidentovi na jejich stranu přikloní i někteří republikáni. 

Personální změny

Také v roce 2018 pokračovaly dramatické změny v Trumpově týmu. V březnu se prezident rozloučil s ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, kterého nahradil někdejší šéf CIA Mike Pompeo. Z Trumpova okolí následující měsíc odešel také generál H. R. McMaster, jenž sloužil jako poradce pro národní bezpečnost. Trump místo něj přivedl jestřába a zastánce tvrdých postupů Johna Boltona.

Další vlna odchodů přišla na konci roku, kdy krátce za sebou oznámili konec ve funkci personální šéf Bílého domu John Kelly a ministr obrany James Mattis, jenž rezignoval pro nesouhlas s plánovaným odchodem ze Sýrie. Následná slovní přestřelka mezi Mattisem a Trumpem vedla k urychlení jeho konce. Úřad opustí již 1. ledna. Stálou náhradu zatím prezident ani za jednoho ze zmíněné dvojice nesehnal.

Neobsazená zatím zůstává i funkce ministra spravedlnosti, z níž letos v listopadu odešel Jeff Sessions. Jeden z prvních Trumpových podporovatelů si prezidenta znepřátelil kvůli svému jednání v „ruské kauze“, když se kvůli možnému střetu zájmů vzdal dozorování vyšetřování. Zde ale Trump už alespoň vybral nominanta. Novým ministrem se má stát republikán a právník William Barr.

 

Články odjinud