Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další tragédie na moři: U Tuniska se utopily desítky migrantů, snažili se dostat do Evropy

Další tragédie na moři: U Tuniska se utopily desítky migrantů, snažili se dostat do Evropy

Nejméně 35 běženců přišlo o život, když se jejich člun potopil u jižního pobřeží Tuniska. Dalších 67 lidí zachránila pobřežní stráž, oznámilo dnes tuniské ministerstvo obrany. Předchozí bilance potopení člunu s migranty čítala jedenáct mrtvých. U tureckých břehů se utopilo nejméně devět běženců.

Pátrací operace v tuniských vodách pokračuje. Podle úřadů mohlo být na lodi okolo 180 lidí, z toho stovka Tunisanů a asi osm desítek uprchlíků z jiných afrických zemí, uvedla agentura Reuters. Připomněla, že obchodníci s lidmi stále častěji využívají Tunisko jako výchozí místo pro migranty mířící do Evropy, protože hlídky na pobřeží Libye, podporované ozbrojenými skupinami, zpřísnily kontroly.

Tunisané a další Afričané se často snaží překonat Středozemní moře a doplout do Itálie v touze po lepším životě. Podle nevládních informací to svědčí o přetrvávající svízelné situaci mladých lidí, dotčených nezaměstnaností.

Na jiném místě Středozemního moře, u tureckých břehů, přišlo dnes o život nejméně devět migrantů poté, co se potopil člun, ve kterém se pokoušeli doplout do Evropy. Ve člunu bylo celkem 15 lidí. Pět se jich podařilo zachránit, jedna osoba se stále pohřešuje, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní média. Podle agentury AP bylo z devíti obětí šest dětí.

V květnu v Egejském moři utonulo sedm afghánských běženců, včetně tří dětí. Z Turecka se pokoušeli na lodi dostat na řecký ostrov Lesbos. Turecká pobřežní stráž, kterou zalarmovali rybáři, zachránila 13 osob.

Evropská unie a Turecko před dvěma lety uzavřely dohodu, která měla zastavit příliv běženců z tureckého pobřeží na blízké řecké ostrovy. Přesto se ale každý týden touto trasou vydávají desítky a někdy i stovky lidí. Často plují na nestabilních nafukovacích člunech a jiných nejistých plavidlech.

V letech 2015 a 2016 zahynulo při pokusu přeplout z Turecka do Řecka více než 1000 migrantů a uprchlíků. V roce 2015, kdy migrační krize vrcholila, se z Turecko do Řecka dostalo přes 857.000 migrantů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1