Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Další zvrat syrské války: Kurdové se dohodli na spolupráci s Asadovou armádou proti Turecku

Další zvrat syrské války: Kurdové se dohodli na spolupráci s Asadovou armádou proti Turecku

Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí. S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom dnes informoval zpravodajský server BBC a zmiňují to i turecké zpravodajské servery. Syrská státní televize následně oznámila, že do regionu brzy dorazí „spojenci syrské armády“.

Turecko zahájilo operaci v severosyrské oblasti Afrín 20. ledna. Cílem je vyhnat z toho regionu milici YPG, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci napojenou na Stranu kurdských pracujících (PKK), jež od roku 1984 vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán v Turecku. Milice YPG tvrdí, že s PKK nespolupracuje. V současnosti v Afrínu syrská vládní vojska nepůsobí.

Vysoce postavený představitel kurdských bojovníků Badran Džia Kurd v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že syrská armáda do Afrínu dorazí v nadcházejících dnech a bude mimo jiné chránit hraniční přechod s Tureckem. O spolupráci se syrskými vládními vojsky informoval také kurdský tisk.

Syrská vládní vojska opustila kurdské oblasti na severu Sýrie v roce 2012, následně kontrolu nad regionem převzali Kurdové ze Strany demokratické unie (PYD) a jejich ozbrojené křídlo YPG. Milice YPG a syrská armáda v průběhu syrské občanské války otevřený konflikt nevedly, měly mezi sebou však několik menších střetů.

„Ve světle těchto barbarských zločinů a mlčení mezinárodního společenství dokážeme spolupracovat s kýmkoli, kdo je ochoten nám pomoci,“ uvedl Džia Kurd s tím, že Kurdové se syrskou armádou neuzavřeli žádnou politickou dohodu a vojenská spolupráce není nutně dlouhodobá. „Nevíme jak dlouho vzájemné pochopení vydrží, jsou zde strany, které chtějí, aby se spolupráce rozpadla,“ dodal.

Agentura Reuters s odkazem na jiný kurdský zdroj napsala, že Rusko, které je spojencem syrské vlády, se postaví proti spolupráci syrských Kurdů se syrskou armádou, protože by to mohlo poškodit jeho diplomatické vztahy s Tureckem. Situaci rovněž komplikuje skutečnost, že YPG, která se v minulosti s podporou USA významně podílela na boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), nadále získává finanční podporu od Spojených států, píše BBC.

O víkendu milice YPG obvinila tureckou armádu, že v pátek v Afrínu použila chemické zbraně a zranila tak šest lidí. Ankara toto tvrzení odmítá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1