Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Desetitisíce uprchlíků žalují Německo. Požadují plné právo na azyl

Desetitisíce uprchlíků žalují Německo. Požadují plné právo na azyl

Migranti ze Sýrie nemají v Německu právo na plnohodnotný azyl, ale pouze na tzv. doplňkovou ochranu. Kvůli tomu se na tamní soudy obrátily desetitisíce příchozích cizinců se žalobami. Mezi azylem jako takovým a doplňkovou ochranou jsou totiž podstatné rozdíly.

Nejen počet uprchlíků, kteří přicházejí hledat nový život do Německa, se znásobil. Přímou úměrou roste také počet žalob, které podávají na Spolkovou republiku. Hlavním předmětem sporu jsou právo na azyl právo a na tzv. doplňkovou ochranu.

Do druhé jmenované kategorie spadají i běženci původem z válkou zmítané Sýrie. Doplňková ochrana jim dává právo pobývat na území Německa, ale pouze po dobu jednoho roku, oproti azylu, který se uděluje na tříleté období.

Po uplynutí ročního povolení a při stále trvajícím stavu ohrožení ve vlasti je možné ochranu prodloužit. Běženci ovšem narážejí na další potíž. Rodinní příslušníci za nimi můžou přijít nejdřív po uplynutí dvou let pobytu.

Z 36 tisíc utečenců, kteří se podle údajů deníku Die Welt obrátili na soud, je většina právě syrského původu. Ze statistik pak vyplývá, že jim justice dala v drtivé většině případů – celých 90 % – za pravdu.

Soudy se teď přou se Spolkovým úřadem pro migraci, zda jim bude přiznán plnohodnotný uprchlický status. Pro ten je klíčová otázka, zda žadateli o azyl hrozí v případě návratu do vlasti politické pronásledování či nikoliv.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1