Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děsivá svědectví od masového hrobu Islámského státu. Bezedná propast Chasfa se plnila mrtvými těly

Děsivá svědectví od masového hrobu Islámského státu. Bezedná propast Chasfa se plnila mrtvými těly

S osvobozováním Mosulu, který byl dlouhou dobu jedním z hlavních středisek moci samozvaného Islámského státu v Iráku a udržel se ze všech nejdéle, vychází na povrch pravda o zvěrstvech teroristů. Nedávný nález masového hrobu je jedním z nejstrašnějších odhalení. Nová svědectví popisují mimořádný zločin.

Noční můra, která svým rozsahem více než dvakrát předčila masakr minimálně 1 566 iráckých kadetů na bývalé americké základně Camp Speicher v Iráku, kdy krev zabitých dokonce zbarvila do ruda tamní veletok Tigris. Tak popisují očití svědkové nález, který učinili v posledních dnech u Mosulu, u propasti jménem Chasfa.

Hluboká průrva ležící hned vedle jedné z místních silnic a jen kilometr a půl od dálnice spojující Mosul s Bagdádem, budila mezi obyvateli odjakživa respekt. Přes okraj nebylo možné dohlédnout na dno, a tak lidé jámu raději s opatrností obcházeli.

Co v jedněch budilo uctivý odstup, neváhali druzí přeměnit v místo barbarských masových vražd svých odpůrců. Potom, co v červnu 2014 převzali vládu nad městem teroristé z IS, se propast začala plnit těly nepřátel. Mezi prvními byli policisté a příslušníci ozbrojených složek, následováni svými příbuznými.

„Viděl jsem, jak je hrana propasti nasáknuta krví,“ řekl webu Daily Beast 29letý Hamad, který bydlí v blízké vesnici Sananik a pracuje v rafinerii v těsném sousedství Chasfy. Řada místních do závodu jezdila pro benzin, mezi nimi i další svědek, Mahmud. 

Oba muži se ze strachu o život bojí prozradit svá příjmení, ačkoliv irácká armáda úspěšně pokračuje v osvobozování Mosulu a s každým dnem vytlačuje radikály dál od města.

„Jezdili jsme do rafinerie pro benzin a lidé z Islámského státu nás občas zastavili a chtěli, abychom přihlíželi popravám,“ vypráví Mahmud. Jednou tak byl svědkem situace, kdy džihádisté na hranu propasti dovezli autobus plný jezídů. Pak jej nechali sjet přes hranu do hluboké průrvy. Na vlastní oči také viděl popravu svého bratrance, který byl policejním důstojníkem.

Jak pokračovala nadvláda Islámského státu nad Mosulem a jeho okolím, pokračovaly i popravy. Propast, která byla kdysi bezedná, se plnila těly zavražděných odpůrců teroristů a najednou nebyl problém vidět na její konec. Poblíž iráckého města je největším masovým hrobem. Nikoliv ovšem jediným.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1