Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti, které nikam nepatří. Kanada řeší bizarní případ synů bývalých sovětských špionů

Děti, které nikam nepatří. Kanada řeší bizarní případ synů bývalých sovětských špionů

Kanadský Nejvyšší soud řeší bizarní případ, který zemí javorového listu otřásá už několik let. Syn ruských špiónů Alexander Vavilov tam léta bojuje o uznání kanadského občanství. V červnu mu ho po třech letech vrátil odvolací soud. Federální vláda s tím ale nesouhlasí a žene věc k nejvyšší instanci. Vavilov teď Nejvyššímu soudu doporučil, aby jeho případem neplýtval čas.

Vavilov, který se narodil dvěma předním ruským špiónům v Torontu, prohlásil, že by Nejvyšší soud neměl vyslyšet vládní odvolání, jelikož jeho kauza nezvedá žádné téma veřejného zájmu. Nesouhlasí s tvrzením, že jeho případ podrývá integritu kanadského občanství.

Nejvyšší soud země by podle něj neměl plýtvat časem na přezkoumání červnového rozsudku Federálního odvolacího soudu. Ten jemu a jeho bratrovi Timovi vrátil občanství, které mu Ottawa sebrala před třemi lety.

„Skutečnosti tohoto případu jsou opravdu výjimečné. Nejsou zaznamenány další takové příklady. Je odůvodněné se domnívat, že by se tyto skutečnosti neopakovaly, nebo pouze za těch nejneobvyklejších okolností. Kanadský Nejvyšší soud by neměl vynakládat své zdroje na případy, které se vztahují k výjimečným skutečnostem s nerealistickou šancí na opakování,“ přečetl Vavilovovo prohlášení jeho právník Hadayt Nazami.

Vavilov se v roce 1994 narodil jako mladší syn dvou ruských špiónů Eleny Vavilovové a Andreje Bezrukova. Ti do země přišli z pověření sovětské tajné služby KGB. Alexander se narodil jako Alexander Philip Anthony Foley. Příjmení převzal z krycího jména jeho matky. Rodiče kvůli větší důvěryhodnosti převzali jména mrtvých dětí.

Rodina s Alexem a Timem hodně cestovala. V roce 1999 přesídlili do USA, které byly od začátku hlavním cílem jejich mise. Před sedmi lety však Elenu a Andreje odhalila FBI a v rámci výměny špiónů museli i s dětmi Spojené státy opustit.

Synové následně odletěli do Kanady, jejíž pas jako rodáci z Toronta vlastnili. Kanadská vláda ale odmítá, že by kdy občanství získali. Na děti špiónů se podle ní nevztahuje zákon, který pas přiznává každému, kdo se v zemi narodil.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744