Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Díra do mozku, jehly v očích nebo kladiva. Unikátní snímky z míst, kde čeští lékaři pomáhají uprchlíkům

Díra do mozku, jehly v očích nebo kladiva. Unikátní snímky z míst, kde čeští lékaři pomáhají uprchlíkům

Ministerstvo vnitra v rámci dvou programů MEDEVAC a Pomoc na místě realizovalo humanitární a rozvojové intervence za téměř půl miliardy korun. Program začal během války v Jugoslávii, dnes jde většina pomoci na podporu uprchlíků v zemích jejich prvního útočiště a na pomoc státům, které velký počet uprchlíků hostí, jako je Jordánsko, Irák, či Ukrajina. Na programu spolupracuje osm českých státních nemocnic. 

„Měl jsem fantastickou příležitost se dostat na sál a dokumentovat zázraky, které lékaři dokáží – operace zastaveného srdce, sedmicentimetrovou díru do mozku při odstraňování nádoru, jehly v očích, kladiva a dláta při ortopedických operacích… Češi můžou být na své lékaře pyšní,“ popisuje vznik fotografií Jiří Pasz, který dva roky programy dokumentoval v šesti zemích. „Další velká příležitost byla mít možnost osobně prozkoumat situaci v zemích okolo Sýrie a vidět život uprchlíků.“

Ministerstvo vnitra v rámci programu MEDEVAC vysílá do krizových míst specializované lékařské týmy z českých nemocnic. Jen za rok 2016 a 2017 provedly tyto týmy více než tisíc pět set operací, pomáhaly léčit zejména syrské uprchlíky v Jordánsku. V rámci programu Pomoc na místě Češi podpořili stavbu stovek nových přístřeší v severním Iráku a Jordánsku nebo pomohli zavést elektřinu do největšího uprchlického tábora na Blízkém východě – do jordánského Zátarí, kde žije 80 tisíc lidí.

Symbolem české pomoci se pro Jiřího stal příběh Fatimy, dospívající slečny, která přežila 24 hodin pod troskami rozbombardovaného rodinného domu. Rodina později uprchla do Jordánska a bydlí právě v Zátarí. „Fatima má těžce popálený krk a obličej. Čeští plastičtí chirurgové jí pomáhají s léčbou, kterou by si rodina nemohla dovolit. Pomoc má ale nejenom léčebný význam, má obrovský sociální přesah. Každý si asi umí představit jak těžké je žít se zjizveným obličejem a jak moc to komplikuje třeba hledání partnera nebo omezuje možnosti získat práci…“

Pomocí podobných příběhů teď výstavou Létající lékaři v Národní technické knihovně v Praze veřejnosti přibližuje proč, kde a jak Česká republika pomáhá.

Podívejte se na fotografie v galerii níže.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1