Divoké devadesátky. Proč Slováci otevírají s kauzou amnestií jedno z nejtemnějších období své historie? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Divoké devadesátky. Proč Slováci otevírají s kauzou amnestií jedno z nejtemnějších období své historie?

Divoké devadesátky. Proč Slováci otevírají s kauzou amnestií jedno z nejtemnějších období své historie?

Na Slovensku láme rekordy návštěvnosti film Únos, po svém uvedení dokonce předčil i všechny díly Harryho Pottera. Slováci si v něm připomínají jednu z nejtemnějších dob své historie. Snímek se po více než dvaceti letech vrací k únosu syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče a rozproudil u našich východních sousedů divokou diskuzi ohledně zrušení prezidentských amnestií, díky kterým nebyl v souvislosti s případem nikdo trestně stíhán. O ústavní novele, která má zrušení amnestií umožnit, měla slovenská sněmovna jednat už dnes, na žádost opozice byla ale odložena na příští týden.

Psala se divoká devadesátá léta a na Slovensku vládl Vladimír Mečiar, pod jehož vedením země směřovala k autoritářskému režimu. V Národní radě Slovenské republiky měli převahu premiérovi stoupenci a prezidentskou funkci získal s Mečiarovým souhlasem Michal Kováč.

Mečiar měl tak mezi mocnými slovenskými politiky velkou podporu. Kováč ho ale začal kritizovat a přestože měl jen malé pravomoce, působil jako politický protipól. Mnoho legislativních vládních návrhů vetoval nebo posílal k Ústavnímu soudu, aby přezkoumal soulad se slovenskou ústavou. Ten mu dal v drtivé většině případů za pravdu.

To se Mečiarovi pochopitelně nelíbilo. V roce 1994 byl na syna Michala Kováče vydán mezinárodní zatykač v souvislosti s kauzou Technopol kvůli podvodu, což se kontroverznímu politikovi hodilo.

O rok později vytáhla syna Kováče z auta ozbrojená skupina mužů. Dali mu elektrické šoky, zbili ho a násilím ho přiměli vypít láhev whisky. Kováč se probral v autě v Rakousku, kde ho našla hlídka na základě telefonátu ze Slovenska. Incident nebyl nikdy vyšetřen, spekulovalo se ale, že za únosem stál právě Vladimír Mečiar, který tak chtěl zastrašit své politické protivníky.

Kováče nakonec do Německa, kde byl vyšetřován, Rakušané nevydali. Rakouské soudy rozhodly, že se může vrátit na Slovensko, protože se dostal do Rakouska protiprávním způsobem, který hrubě porušil lidská práva. Jeho otec mu udělil amnestii a nakonec i německé soudy případ odložily.

Premiérovy prezidentské amnestie

Michal Kováč zůstal i přesto prezidentem a vyšetřování únosu bylo docela složité. Vyšetřovatelé se stále měnili. Tehdy se také volil slovenský prezident ještě nepřímo a do ukončení funkčního období Michala Kováče se nepodařilo nového prezidenta zvolit, proto v březnu 1998 převzala část jeho kompetencí vláda v čele s Mečiarem. Ten využil příležitosti a hned druhý den udělil amnestie týkající se únosu Michala Kováče mladšího. Kauzu tak nikdy nikdo řádně neprošetřil.

V souvislosti s únosem se pravděpodobně odehrála i vražda Roberta Remiáše, známého korunního svědka Oskara Fegyverese, někdejšího pracovníka slovenské tajné služby, který se po únosu sám přihlásil na policii. Vražda měla pravděpodobně zastrašit další případné svědky. Obviněn z organizace vraždy byl tehdejší šéf slovenských tajných služeb Ivan Lexa. Soudy ho obvinění zprostily. V jiných případech se na něj zase vztahovala amnestie.  

Přestože petici za zrušení amnestie podepsalo takřka 80 tisíc lidí, jedná se o složitý právní problém. V minulosti se slovenští politici amnestii snažili zrušit již několikrát, nikdy se to ovšem nepodařilo. Teď to ale vypadá velmi nadějně. Největší opoziční strany, které podporují vlastní návrh na zrušení Mečiarových amnestií, možná nakonec vládní předlohu podpoří, pokud projdou některé změny v návrhu.

Avšak i bez hlasů nejsilnějších opozičních stran dokáže vláda svůj návrh ve sněmovně prosadit. Již v pondělí ho podpořila krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), s jejímiž hlasy bude mít koalice třípětinovou většinu potřebnou pro schválení změny ústavy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.