Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Do KLDR přitékají peníze z Evropy. Podle OSN jde o porušení sankcí, vlády jsou ale bezradné

Do KLDR přitékají peníze z Evropy. Podle OSN jde o porušení sankcí, vlády jsou ale bezradné

Hostel v Berlíně, nahrávací studio ve Varšavě a svatební pokoje v bulhraské Sofii patří mezi místa, odkud Kim Čong-unovi přitékají evropské peníze. Majitelé těchto společností mají totiž pronajaté prostory od velvyslanectví diktátorské Severní Koreje. Smlouvy o pronájmu porušují sankce OSN uvalené na KLDR, byznysové aktivity přesto pokračují dál. Vlády Německa, Polska a Bulharska se snaží pronájem prostor a tok peněz do KLDR přerušit, zatím ale bez výsledku. Informoval o tom americký server Bloomberg

Na první pohled neškodné obchodní aktivity jsou trnem v oku i Spojeným státům. Upozorňují totiž na to, že se sankce OSN uvalené na Severní Koreu stávají bezzubými, a tlačí na státy světa v čele s Čínou, aby ve snaze omezit finanční toky směřující do KLDR dělaly víc.

„Každá země, která hostí severokorejské pracovníky, poskytuje KLDR jakékoliv ekonomické či vojenské přínosy nebo nedokáže naplňovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN, pomáhá a podporuje nebezpečný režim,“ prohlásil tento týden americký ministr zahraničí Rex Tillerson a vyzval k celosvětovému úsilí omezit aktivity napomáhající režimu Kim Čong-una. Reagoval tak na úterní zkoušku nové balistické rakety KLDR, která je schopná zasáhnout území USA. Washington proto vyzývá k dalšímu přitvrzení postupu vůči Pchjongjangu.

„Je snadné mluvit o větším počtu sankcí, když se je pak ale ve skutečnosti snažíte převést v reálnou akci, každá země má své priority,“ vysvětluje odborník na asijskou politiku Brian Bridges, proč nejsou některé státy v plnění závazků OSN důsledné. „Pokud jste tisíce kilometrů daleko a Severní Korea není vaší přímou hrozbou, bude to poměrně nízká priorita.“

Podle Bloomergu není možné přesně zjistit, kolik peněz do Severní Koreje z Berlína, Varšavy a Sofie přitéká. Podle profesora Zanga Hjong-tsu, který věnuje finančním prostředkům Severní Koreje, to však nebude moc. Pouze deset ze 47 severokorejských velvyslanectví je totiž prý dost velkých na to, aby dokázaly Pchjongjangu vydělávat peníze. „Vzhledem k tomu, že Kim neplatí svým diplomatům, peníze vydělané na velvyslanectvích jsou tak akorát na to, aby byly schopné pokrýt náklady na provoz ambasád,“ vysvětluje. Aktivity KLDR v Evropě jsou přitom jen špičkou ledovce. Režim vydělává další miliardy ročně prodejem drog a zbraní nebo paděláním měn.

Prostory, kterými se Severní Korea může pochlubit v Německu, Polsku a Bulharsku, jsou v porovnání s ostatními zeměmi poměrně rozlehlé. Po vzniku severokorejského komunistického režimu v roce 1948 totiž východoevropské země poskytly novému marxistickému příteli štědré pozemky v těch nejlepších lokalitách. Ty Pchjongjangu zůstaly dodnes.

Německá, polská i bulharská vláda už OSN přislíbily, že udělají vše pro to, aby zastupitelské úřady KLDR přestaly své prostory pronajímat. Zatím však tato snaha vypadá jen tak, že k tomu severokorejskou ambasádu písemně vyzvaly. Země se brání tím, že Severokorejce nemohou z budov jen tak vystěhovat právě proto, že patří mezi úzký okruh zemí, kde má Pchjongjang zastoupení.

„Pokud existuje mezinárodní režim sankcí, my jako evropské země to musíme dodržovat, ale musíme zároveň vyvažovat riziko protiopatření Pchjongjangu,“ vysvětluje ředitel Stockholmského institutu pro bezpečnostní a rozvojovou politiku Niklas Swanstrom. „Je pravděpodobně důležité udržet tyto diplomatické styky, protože je má jen velmi malý počet států,“ dodává.

Berlínský Cityhostel nedaleko Braniborské brány se brání tím, že je jeho pronájem od severokorejské ambasády v souladu s německým právem, platby za nájem jsou však podle něj „zmrazené, dokud se mezinárodní situace nevyjasní“. Tvrzení, že je hostel řízen velvyslanectvím KLDR nebo že jdou výnosy na severokorejský jaderný program, jsou podle vyjádření hostelu „naprosto absurdní“. 

  
 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1