Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drtivá většina ukrajinských vojáků by se měla léčit, prohlásil armádní psychiatr. Dostal padáka

Drtivá většina ukrajinských vojáků by se měla léčit, prohlásil armádní psychiatr. Dostal padáka

Ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak odvolal hlavního psychiatra resortu. Plukovník Oleg Druz si rozhněval veterány bojů s proruskými separatisty v Donbasu na východě země údajným prohlášením na půdě parlamentu, že 93 procent z nich potenciálně představuje nebezpečí pro společnost a mělo by se léčit. Oznámila to ukrajinská média. Poltorak své rozhodnutí zdůvodnil „neuspokojivým plněním služebních povinností“.

Agentura DPA připomněla, že Druz byl v květnu zadržen kvůli podezření, že za úplatek 1600 eur (asi 42 000 Kč) vystavil lékařské osvědčení o neschopnosti sloužit v armádě.

Deník Ukrajinska pravda nicméně upozornil, že plukovník Druz během konference o psychických potížích demobilizovaných vojáků, uspořádané zdravotnickým výborem parlamentu, říkal něco jiného, než tvrdili uražení veteráni.

Konkrétně uvedl, že podle zahraničních zkušeností se bývalí vojáci mohou stát po návratu z bojů do civilu hrozbou pro vlastní rodiny i pro celou společnost. Podle statistik 98 procent z nich potřebuje odbornou podporu a pomoc, aby se vypořádali s potížemi, jako je sklon k hádkám a zvýšená agresivita, snížená schopnost pracovat, zhoršení chronických onemocnění, alkoholismus, asociální chování, vyšší míra sebevražd a zkrácení předpokládané délky života. Čtyři pětiny bojovníků v Donbasu podle něj zažily stres, který se u čtvrtiny přeměnil v posttraumatickou stresovou poruchu. Současně se za plukovníkovými zády promítaly grafy, z nichž jeden pod titulkem „skrytý nepřítel“ upozorňoval, že 93 procent veteránů se stydí či se brání přiznat si psychické potíže.

Týž deník minulý týden s odvoláním na úřady a experty uvedl, že vzniká databáze sebevražd mezi veterány z Donbasu, do které ministerstvo vnitra předalo výsledky vyšetřování stovky případů. Počet sebevražd neklesá, přestože od letoška odbornou pomoc dostává každý třetí z veteránů.

Postavení veterána „protiteroristické operace“, jak Kyjev oficiálně nazývá tažení proti separatistům, se těší na 200 000 Ukrajinců. Konflikt v Donbasu si od dubna 2014 vyžádal na 10 000 mrtvých.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1