Články odjinud

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Americký prezident Donald Trump dnes přímo na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Plyne to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu.

Kvůli požadavku se následně na mimořádném jednání v Bruselu sešly špičky aliančních zemí už bez gruzínských a ukrajinských partnerů. Trump už ráno na twitteru zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP.

Podle diplomatů Trump ale nehovořil přímo o možnosti odchodu Spojených států z NATO, pohrozil prý jen blíže neurčeným „jednostranným postupem“. To následně novinářům potvrdila i litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podle dalšího informovaného diplomata americký prezident žádal, aby dvě procenta začaly v příštím roce vynakládat konkrétně nejsilnější evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Španělsko a Itálie. To je cíl, kterého se státy NATO v roce 2014 zavázaly dosáhnout do deseti let, tedy do roku 2024. Nejde ovšem o příspěvek do společné alianční pokladny, ale o obranné rozpočty samotných členských států bloku. Česká republika nyní vydává okolo jednoho procenta, jako mnohé další země slibuje, že ke dvouprocentní hranici se dostane za šest let.

Americký prezident tak dnes obnovil svůj středeční útok, který směřoval v první řadě na Německo, které podle něj žádá ochranu před Ruskem placenou Spojenými státy, zároveň však do Moskvy posílá miliardy za ruský plyn.

Trump opakovaně spojuje otázku bezpečnosti a obrany s gradujícím obchodním sporem mezi USA a Evropou. Udělal to i dnes ráno, když v další ze série poznámek na twitteru uvedl, že USA platí „desítky miliard dolarů, příliš moc dotují Evropu“, ale na obchodu prý zároveň výrazně prodělávají.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Už v roce 2014 se na summitu ve Walesu spojenci dohodli, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP, letos by se na tuto hranici mělo podle aliančních údajů dostat osm zemí. Česko mezi nimi není, vynakládá okolo jednoho procenta.

Trump podle dobře informovaného zdroje dnes spojencům na setkání s prezidenty Ukrajiny a Gruzie pohrozil, že pokud do ledna všichni nenavýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, „nastane peklo“. Podle jiného diplomata následně německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k jednání jen lídrů 29 členských zemí doprovázených jedním ministrem, „aby se nehádali před partnery“. Novinářům pak kancléřka po jednání řekla, že všichni účastníci dnešní mimořádné schůzky potvrdili jasný závazek vůči NATO. 

Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.

Trump si na tiskové konferenci pochvaloval „velmi úspěšný summit“, který ukázal velkou jednotu. „Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé,“ připustil.

Partnerům v jednací místnosti prý řekl, že by byl „velmi nespokojený“, kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. „USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky,“ prohlásil Trump.

Spojenecké země se podle něj zavázaly zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP a půjdou i výš. „Bylo úžasné sledovat úroveň ducha v jednací místnosti,“ poznamenal. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta.