Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Americký prezident Donald Trump dnes přímo na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Plyne to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu.

Kvůli požadavku se následně na mimořádném jednání v Bruselu sešly špičky aliančních zemí už bez gruzínských a ukrajinských partnerů. Trump už ráno na twitteru zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP.

Podle diplomatů Trump ale nehovořil přímo o možnosti odchodu Spojených států z NATO, pohrozil prý jen blíže neurčeným „jednostranným postupem“. To následně novinářům potvrdila i litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podle dalšího informovaného diplomata americký prezident žádal, aby dvě procenta začaly v příštím roce vynakládat konkrétně nejsilnější evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Španělsko a Itálie. To je cíl, kterého se státy NATO v roce 2014 zavázaly dosáhnout do deseti let, tedy do roku 2024. Nejde ovšem o příspěvek do společné alianční pokladny, ale o obranné rozpočty samotných členských států bloku. Česká republika nyní vydává okolo jednoho procenta, jako mnohé další země slibuje, že ke dvouprocentní hranici se dostane za šest let.

Americký prezident tak dnes obnovil svůj středeční útok, který směřoval v první řadě na Německo, které podle něj žádá ochranu před Ruskem placenou Spojenými státy, zároveň však do Moskvy posílá miliardy za ruský plyn.

Trump opakovaně spojuje otázku bezpečnosti a obrany s gradujícím obchodním sporem mezi USA a Evropou. Udělal to i dnes ráno, když v další ze série poznámek na twitteru uvedl, že USA platí „desítky miliard dolarů, příliš moc dotují Evropu“, ale na obchodu prý zároveň výrazně prodělávají.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Už v roce 2014 se na summitu ve Walesu spojenci dohodli, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP, letos by se na tuto hranici mělo podle aliančních údajů dostat osm zemí. Česko mezi nimi není, vynakládá okolo jednoho procenta.

Trump podle dobře informovaného zdroje dnes spojencům na setkání s prezidenty Ukrajiny a Gruzie pohrozil, že pokud do ledna všichni nenavýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, „nastane peklo“. Podle jiného diplomata následně německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k jednání jen lídrů 29 členských zemí doprovázených jedním ministrem, „aby se nehádali před partnery“. Novinářům pak kancléřka po jednání řekla, že všichni účastníci dnešní mimořádné schůzky potvrdili jasný závazek vůči NATO. 

Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.

Trump si na tiskové konferenci pochvaloval „velmi úspěšný summit“, který ukázal velkou jednotu. „Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé,“ připustil.

Partnerům v jednací místnosti prý řekl, že by byl „velmi nespokojený“, kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. „USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky,“ prohlásil Trump.

Spojenecké země se podle něj zavázaly zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP a půjdou i výš. „Bylo úžasné sledovat úroveň ducha v jednací místnosti,“ poznamenal. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744