Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Dusno v Bruselu: Trump stupňuje požadavky a hrozí odchodem z NATO

Americký prezident Donald Trump dnes přímo na jednání šéfů států a vlád NATO s prezidenty Ukrajiny a Gruzie nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu. Plyne to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu.

Kvůli požadavku se následně na mimořádném jednání v Bruselu sešly špičky aliančních zemí už bez gruzínských a ukrajinských partnerů. Trump už ráno na twitteru zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP.

Podle diplomatů Trump ale nehovořil přímo o možnosti odchodu Spojených států z NATO, pohrozil prý jen blíže neurčeným „jednostranným postupem“. To následně novinářům potvrdila i litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová. Podle dalšího informovaného diplomata americký prezident žádal, aby dvě procenta začaly v příštím roce vynakládat konkrétně nejsilnější evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie, Španělsko a Itálie. To je cíl, kterého se státy NATO v roce 2014 zavázaly dosáhnout do deseti let, tedy do roku 2024. Nejde ovšem o příspěvek do společné alianční pokladny, ale o obranné rozpočty samotných členských států bloku. Česká republika nyní vydává okolo jednoho procenta, jako mnohé další země slibuje, že ke dvouprocentní hranici se dostane za šest let.

Americký prezident tak dnes obnovil svůj středeční útok, který směřoval v první řadě na Německo, které podle něj žádá ochranu před Ruskem placenou Spojenými státy, zároveň však do Moskvy posílá miliardy za ruský plyn.

Trump opakovaně spojuje otázku bezpečnosti a obrany s gradujícím obchodním sporem mezi USA a Evropou. Udělal to i dnes ráno, když v další ze série poznámek na twitteru uvedl, že USA platí „desítky miliard dolarů, příliš moc dotují Evropu“, ale na obchodu prý zároveň výrazně prodělávají.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Už v roce 2014 se na summitu ve Walesu spojenci dohodli, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP, letos by se na tuto hranici mělo podle aliančních údajů dostat osm zemí. Česko mezi nimi není, vynakládá okolo jednoho procenta.

Trump podle dobře informovaného zdroje dnes spojencům na setkání s prezidenty Ukrajiny a Gruzie pohrozil, že pokud do ledna všichni nenavýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, „nastane peklo“. Podle jiného diplomata následně německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k jednání jen lídrů 29 členských zemí doprovázených jedním ministrem, „aby se nehádali před partnery“. Novinářům pak kancléřka po jednání řekla, že všichni účastníci dnešní mimořádné schůzky potvrdili jasný závazek vůči NATO. 

Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.

Trump si na tiskové konferenci pochvaloval „velmi úspěšný summit“, který ukázal velkou jednotu. „Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé,“ připustil.

Partnerům v jednací místnosti prý řekl, že by byl „velmi nespokojený“, kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nenavýšily. „USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky,“ prohlásil Trump.

Spojenecké země se podle něj zavázaly zvýšit své obranné výdaje na dvě procenta HDP a půjdou i výš. „Bylo úžasné sledovat úroveň ducha v jednací místnosti,“ poznamenal. Americký prezident v posledních dnech opakovaně žádal do budoucna zvýšení až na čtyři procenta.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1