Ekologové překážejí těžařům, zemědělcům i státům. Desítky z nich za to loni zaplatily životem | info.cz

Články odjinud

Ekologové překážejí těžařům, zemědělcům i státům. Desítky z nich za to loni zaplatily životem

Chránili životní prostředí před těžaři a bezohlednými zemědělci, nebo se snažili zabránit zničení půdy původních obyvatel. Nejméně 164 z nich za to vloni zaplatilo životem, další čelili násilí a zastrašování. Nejnebezpečnější zemí pro ekologické aktivisty se staly Filipíny.

Mexičan Julián Carillo věděl o tom, že je vystaven nebezpečí dlouho předtím, než loni v říjnu našli jeho tělo provrtané kulkami. Stal se už šestým členem rodiny, který zemřel za poslední dva roky kvůli tomu, že se stavěl proti těžařům na pozemcích své komunity.

O pár dní později neznámí ozbrojenci zmasakrovali devět mužů, žen a dětí na filipínském ostrově Negros. Důvodem byl dlouho trvající spor o pozemky. V Íránu zase zemřel ve vězení známý akademik Kavous Sajíd Emamí, jenž byl jako jeden z devíti ekologů uvězněn za podezřelých okolností a obviněn, že jeho práce spočívající v ochraně gepardů byla jen zástěrkou pro špionáž.

Označují je za zločince a teroristy

V roce 2018 bylo na Filipínách zabito 30 lidí aktivistů a vůdců původních obyvatel, kteří se snažili chránit životní prostředí. Východoasijská země tak v pravidelné zprávě neziskové organizace Global Witness figuruje v tomto směru jako vůbec nejnebezpečnější.

Na dalších místech se s 24 mrtvými umístila Kolumbie, 23 aktivistů bylo zabito v Indii a 16 v Guatemale. Právě v této středoamerické zemi zahynulo nejvíce ekologických aktivistů v přepočtu na počet obyvatel. Kromě zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky figuruje v žebříčku obětí i jedna evropská – tři oběti zaznamenali autoři zprávy na Ukrajině.

„Je to fenomén, který vidíme v celém světě: ochránci životního prostředí a půdy, z nichž mnozí jsou představiteli původních obyvatel, jsou označováni za teroristy, zloděje a kriminálníky za to, že hájí svá práva,“ okomentovala zprávu v deníku Le Soir Vicky Tauliová-Corpuzová, zvláštní zpravodajka OSN pro práva původních obyvatel.

Nespočet dalších ochránců životního prostředí bylo umlčeno pomocí násilí, zastrašování nebo používáním zákonů proti svobodě shromažďování. Nejčastějším důvodem vražd byl odpor aktivistů proti těžbě surovin (43 případů), následuje agrobyznys (21 případů) a ochrana vodních zdrojů, případně stavby přehrad (17 případů).

Pachateli vražd jsou nejen zločinecké gangy najaté firmami, mnohdy ale i státní bezpečnostní složky. Podíl státu na zabití aktivistů v roce 2018 odhalili autoři zprávy hned u čtyř desítek případů, stejný počet úmrtí mají na svědomí soukromé objekty. Zpráva upozorňuje i na odpovědnost investorů, kteří financují průzkumy kontroverzních těžařských projektů a nepodporují aktivisty, kteří čelí výhrůžkám a zastrašování.

Nejhorší byl rok 2017

Global Witness k loňskému počtu obětí podotýká, že je nižší než v roce 2017, kdy spočítala 207 zabitých. Zároveň ale připomíná, že konečné číslo může být značně podhodnocené, zvláště proto, že k mnoha incidentům dochází na velmi odlehlých místech planety.

Kromě výše zmíněných vražd mapuje zpráva Global Witness i případy zastrašování, kriminalizace nebo změn zákona jdoucí proti ekologickým aktivistům. Zde se už kromě výše zmíněné Ukrajiny objevují i další případy z Evropy. Konkrétně ve Francii došlo 20. června k velkému policejnímu zátahu v místech bydliště protijaderných aktivistů. Policie tehdy zadržela osm lidí, podle prokurátora na základě vyšetřování probíhajícího od roku 2017. Aktivisté ale tvrdí, že jim policie důvody zásahu neobjasnila.

Polsko zase v loňském roce nevpustilo na své území 13 aktivistů, kteří tam mířili na mezinárodní summit o změně klimatu. Jako důvod uvedly polské úřady hrozbu veřejnému pořádku a bezpečnosti státu.

Ze stejného důvodu zakázalo vloni Rusko na svém území činnost americké neziskové organizaci Pacific Environment, která vede kampaň proti těžbě fosilních paliv na Sibiři a Dálném východě.

Global Witness ale upozorňuje i na vzácné pozitivní případy a trendy. Jedním z nich bylo loňské vítězství jihoafrického kmene Xolobeniů, kteří po desetiletí bojovali proti otevření titanového dolu na svém území. V posledních letech bylo několik tamních aktivistů za svůj odpor vůči těžbě zavražděno.

Dobrá zpráva přišla i ze středoamerického Hondurasu, kde vloni v listopadu odsoudili sedm mužů za vraždu ekologické aktivistky Berty Cáceresové. Soud rozhodl, vraždu nařídili šéfové společnosti Desa, jimž vadily dlouhé průtahy a finanční ztráty při stavbě vodní elektrárny Agua Zarca.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud