Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Erdogan vyzval Turky, aby se „pomstili". „Vy jste budoucnost Evropy,“ hřímal ke svým krajanům

Erdogan vyzval Turky, aby se „pomstili". „Vy jste budoucnost Evropy,“ hřímal ke svým krajanům

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval své krajany v zahraničí, aby se „pomstili“ Evropě. V pátečním vystoupení nabádal imigranty, aby měli hodně dětí a zaplnili lepší evropské čtvrti. „Vy jste budoucnost Evropy,“ vyzývá Turky Erdogan.

Prezident tak podle listu The New York Times reagoval na vyostřené vztahy s Evropou, konkrétně s Německem a Nizozemskem. Země v uplynulých dnech zakázaly na svém území několik vystoupení tureckých politiků, kteří přijeli na starý kontinent agitovat u krajanů za prezidenta Erdogana. Ten by po dubnovém referendu mohl získat mnohem silnější pravomoci. A Turci v zahraničí tvoří nezanedbatelnou část voličů.

Diplomatické přestřelky začaly v sobotu, když nizozemské úřady nepovolily přistání letadla s tureckým ministrem zahraničí a eskortovaly i Erdoganovu ministryni pro rodinu. Turecko reagovalo uzavřením vzdušného prostoru pro diplomaty a vykázáním nizozemského velvyslance. Turecký ministr vnitra navíc pohrozil, že země přestane zadržovat uprchlíky a pustí je do Evropy „po 15 tisících měsíčně“.

Prezident Erdogan opakovaně přirovnal německou kancléřku Angelu Merkelovou k Hitlerovi. Turecký provládní list Güneş dokonce zveřejnil kontroverzní titulní stranu, kterou z velké části zabírá fotomontáž ukazující německou kancléřku jako nacistického vůdce.

S další reakcí se prezident obrátil přímo na Turky žijící v Evropě. „Žijte v lepších čtvrtích, řiďte nejlepší auta a bydlete v nejlepších domech. Nemějte tři, ale pět dětí, protože vy jste budoucnost Evropy. To bude nejlepší odpověď na nespravedlnost, kterou na vás Evropa páchá,“ vyzýval dnes své krajany v Evropě Ergdogan na jednom z mítinků před dubnovým referendem.

Není prvním východním vůdcem, který nabádá své občany, aby zaplavili Evropu. Dle dat z výzkumného centra Pew Research Center procento muslimů v Evropě stoupá. V roce 1990 tvořili v evropské populaci přibližně 4 %, v roce 2010 to bylo 6 % a v roce 2030 by celkem 8 % Evropanů mělo vyznávat islám.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1