Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská unie ve vážných problémech. Je třeba se vzchopit, zaznívá z Bruselu

Evropská unie ve vážných problémech. Je třeba se vzchopit, zaznívá z Bruselu

Diplomatické úspěchy a nepřímý politický vliv Evropské unie v poslední době vadnou jako čerstvě natrhané pampelišky. Ještě před pár lety byla EU jedním z hlavních hráčů na světovém diplomatickém kolbišti, současný příval krizí však ukazuje pakt zemí v jeho nahotě, míní diplomaté oslovení agenturou Reuters, kteří však zatím hovoří pouze pod rouškou anonymity. 

Krize podemílají Evropskou unii zevnitř i zvnějšku. Brexit, migrační krize či vzestup populistických politiků v jednotlivých státech unie jsou jen několika demonstracemi rozpačitosti Unie, která se však musí potýkat i s krizemi bezprostředně u svých hranic. „Nálada mezi ministry zahraničí států EU je pesimistická a depresivní. Příliš mnoho různých krizí nám klepe na dveře – Sýrie, Libye, Jemen…“ smutní polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. „Situace na Blízkém východě je špatná a pravdou je, že Evropská unie má v rukou příliš málo karet, kterými by v tamním regionu mohla hrát,“ říká polský ministr.

Přitom v minulosti byla Evropská unie diplomatickým hlasem s burácivostí vuvuzel. Její úspěchy sahaly od sjednání jaderné dohody s Íránem přes politiku détente s Kubou až po sbližování s Ukrajinou. Na tyto zdary se však Unii navázat nepodařilo. „Je třeba, abychom se vzchopili a opět získali sebedůvěru k tomu hrát ve světě podstatnou roli,“ burcuje francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Marc Ayrault.

Cesta k nápravě evropského sebevědomí by přitom nemusela být nijak strastiplná. Jedním z důvodů, proč si Unie v zahraniční politice v poslední době nevěří pramení z dohody s Tureckem, podle níž tato euroasijská země přijímá syrské uprchlíky výměnou za eura z evropské kasy. „Souhlasili jsme s dohodou, která dala Ankaře nad námi moc, kterou může jednoduše zneužívat,“ říká evropský diplomat, který si však přeje zůstat v anonymitě. 

Věci se mění k lepšímu jen velmi pomalu. Kromě postupujícího ekonomického zotavení evropských zemí tak nyní eurooptimisté vzhlížejí především k francouzským prezidentským volbám, kde doufají ve vítězství proevropského kandidáta Emmanuela Macrona. Unie rovněž doufá, že během letošního roku se jí výrazněji podaří artikulovat a osvěžit svou zahraniční politiku, například i skrze akční plán pro evropskou obranu.

„Přijde mi, že se pomalu začínáme dostávat na správný kurz,“ uzavírá Ayarault. Cesta to však bude ještě dlouhá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1