Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropský babylon: Seznam oficiálních jazyků EU se navzdory Brexitu měnit nebude. Jaké jsou důvody?

Zůstane angličtina i po brexitu oficiálním jazykem EU? Dostane se na seznam turečtina? Kolik stojí překlady? Známe odpovědi.

Evropská unie má 24 úředních jazyků a jejich počet se v dohledné době jen tak nezmění. Už v létě Brusel zchladil některé nadšené hlasy (například francouzských europoslanců), které se těšily, že spolu s odchodem Spojeného království z EU v institucích utichne i angličtina, která tak uvolní místo dnes už méně používané francouzštině nebo němčině. Nestane se. Změny by totiž musely projít přes členské státy, které se na nich musejí do jednoho shodnout. Je nepravděpodobné, že by se za vyloučení angličtiny ze skupiny oficiálních jazyků EU postavily státy jako Irsko nebo Malta, kde se řeč v úředním styku také používá.

Počet unijních úředních jazyků se ale nebude měnit ještě z jiného důvodu. Kromě toho, že si každý stát pohlídá, aby jeho řeč zůstala na seznamu, za to můžou klasicky peníze.

Lucemburština nebo turečtina?

V unijních institucích pracuje na trvalý úvazek kolem 4 300 překladatelů a 800 tlumočníků a další můžou být najímání jako externisté. Odhadované náklady všech jazykových služeb, tedy překladů i tlumočení, dosahují v současné době zhruba jedné miliardy eur.

Image and video hosting by TinyPic

I přesto, že se jedná o méně než 1 % ročního rozpočtu EU, není to málo. Zejména rozšíření skupiny úředních jazyků EU by znamenalo další náklady, například v souvislosti s hledáním nových pracovníků a tlumočníků nebo s jejich vyškolením.

To teoreticky hrozí u lucemburštiny, která je jediným národním jazykem, jež na seznamu EU chybí. Lucemburčané totiž kromě ní za oficiální jazyk používají němčinu a francouzštinu, ve které mají napsané i zákony.

V poslední době se také opět objevily tlaky na to, aby se 25. úředním jazykem evropské osmadvacítky stala turečtina. Důvodem není Turecko samotné, které ještě pořád patří mezi kandidátské země EU, ale sjednocení Kypru (turečtina je oficiálním jazykem Kypru, ale severní turecká část ostrova do EU nespadá). S návrhem na přidání turečtiny k sadě evropských oficiálních jazyků přišel v minulosti například kyperský prezident Anastadasis a zmínka se objevila i v rezoluci Evropského parlamentu, který o ní hlasoval loni na jaře. Proti se ale tehdy postavila česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která je přesvědčená, že není vhodné směšovat oba problémy. 

Co dalšího jste o oficiálních jazycích EU nevěděli?

Kdo rozhoduje o tom, které jazyky budou úředními jazyky EU?

Každá kandidátská země před vstupem do EU uvádí, který jazyk chce v EU používat jako úřední. Jelikož některé státy mají více úředních jazyků, ale smějí navrhnout jen jeden, ne všechny se dostanou do sady evropských oficiálních jazyků.

Proč se v souvislosti s brexitem objevily zprávy, že angličtina ze seznamu oficiálních jazyků EU vypadne?

Spojené království bylo jedinou zemí, která registrovala angličtinu jako oficiální jazyk. Například Irsko nebo Malta, kde k úředním jazykům angličtina také patří, si přály, aby se za ně na seznam dostala irština a maltština.

Proč má EU tolik úředních jazyků?

Ač to může na první pohled vypadat rozhazovačně, mnohojazyčnost v Evropě má svůj smysl. V EU se přijímá legislativa, která se týká všech jejích občanů a je pro ně závazná. Z tohoto důvodu by pro ně měla být srozumitelná.

Překládají se do úředních jazyků EU všechny dokumenty?

Ne. Děje se tak pouze v případě legislativy a dokumentů, které jsou důležité pro veřejnost. V komunikaci s úřady v národních státech nebo v případě rozhodnutí určených pro soukromé osoby a firmy se dokumenty překládají pouze do relevantních jazyků. Instituce EU mezi sebou komunikují ve třech pracovních jazycích – angličtině, němčině a francouzštině. Evropský parlament pracuje se všemi jazyky.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1