Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francii obvinili z podílu na genocidě ve Rwandě. Statisíce lidí prý masakrovali jejími zbraněmi

Francii obvinili z podílu na genocidě ve Rwandě. Statisíce lidí prý masakrovali jejími zbraněmi

Francie dodala zbraně pachatelům genocidy ve Rwandě v roce 1994. Francouzští činitelé také bránili potrestání osob podezřelých z masakrů. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva americké právní firmy, kterou nechala vypracovat rwandská vláda. Francouzský parlament v minulosti popřel přímý podíl Francie na vraždění, připustil ale řadu chyb.

Padesátistránková zpráva firmy Cunningham Levy Muse hovoří o francouzské spoluvině, kterou vztahuje k období před, během i po genocidě, jež připravila o život přes 800 000 lidí. Američtí právníci mimo jiné viní tehdejší francouzskou vojenskou misi ve Rwandě, že podporovala vládu odpovědnou za masakry.

Zástupkyně mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch Ida Sawyerová ale zprávě vytkla jednostrannost. Agentuře DPA řekla, že analýza přehlíží zločiny, kterých se dopustila Rwandská vlastenecká fronta spojená se současným rwandským prezidentem Paulem Kagamem.

Rwandská ministryně zahraničí Louise Mushikiwabová prohlásila, že Kigali zprávu předalo francouzské vládě. Z Paříže ale zatím nepřišlo žádné vyjádření, napsala agentura AP.

Kagame v dubnu 2014 odsoudil „přímou roli Belgie a Francie v politické přípravě genocidy“ a účast Paříže „na jejím vykonání“. Podle něj nebyli francouzští vojáci rozmístění v červnu 1994 na jihu země pouhými komplici, ale i přímými aktéry masakrů.

Loni v listopadu začala rwandská prokuratura vyšetřovat až 20 vysokých francouzských činitelů, které podezírá z podílu na krveprolití. Úřady ve Francii zahájily letos v září oficiální prověřování největší francouzské banky BNP Paribas. Tu obvinila trojice nevládních organizací z toho, že umožnila financovat nákup 80 tun zbraní, které pak posloužily k vraždění ve Rwandě.

Během genocidy ve Rwandě zmasakrovali radikální Hutuové za pouhých 100 dní od dubna do července na 800 000 menšinových Tutsiů a také desetitisíce umírněných Hutuů. Tragédie bývá označována za poslední genocidu ve 20. století, nejrychlejší genocidu vůbec či za nejhrůznější násilný čin.

OSN až v roce 1997 potvrdila, že byla předem upozorněna na chystaný masakr. Šéf OSN Kofi Annan, který byl v roce 1994 náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace, přiznal, že OSN mohla genocidě zabránit. Prohlásil také, že cítí vinu. Selhání připustil i bývalý prezident Spojených států Bill Clinton.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1