Francouzské džihádisty budou soudit v Bagdádu. Pro Paříž je to pohodlnější, říká expert | info.cz

Články odjinud

Francouzské džihádisty budou soudit v Bagdádu. Pro Paříž je to pohodlnější, říká expert

Ať už bojovali pod vlajkou teroristického hnutí Islámský stát, nebo mu jen materiálně pomáhali, teď jim hrozí smrt. Třináct francouzských džihádistů čeká v Iráku soud podle tamních zákonů. Paříž oznámila, že v případech trestů smrti požádá irácké úřady o zmírnění na doživotí.

Francouzští občané, kteří budou brzy převezeni ze Sýrie do Iráku, čelí obvinění z terorismu, spoluvině na teroristických činech i z toho, že je veřejně neodsoudili. Irácká justice přitom nečiní rozdíl mezi bojovníky a lidmi, kteří jim přiváželi pomoc – v obou případech hrozí trest smrti.

Francie poskytne „svým“ džihádistům jen konzulární ochranu: pomůže například zajistit povolení k návštěvě pro členy rodiny a konzul nabídne obviněným obhájce, jenž je může při procesu zastupovat. Ministerstvo spravedlnosti ale oznámilo, že do procesů zasáhne pouze tehdy, pokud by padly tresty smrti, jinak ne.

V případě Francouzů jde údajně o nebezpečné bojovníky. Alespoň to deníku Le Figaro řekl nejmenovaný irácký zdroj, který potvrdil, že si Iráčané před několika dny převzali na syrsko-iráckém pomezí dvacet osob včetně Francouzů.

Doživotí dostaly dvě Francouzky

Doživotí už někteří Francouzi v Iráku dostali. V roce 2018 vynesl soud tento verdikt v případech dvou žen, 29leté Djamilie Boutoutauové a 27leté Méliny Boughedirové. Obě ženy jsou nyní za mřížemi i se svými dětmi. Podle iráckých zákonů může vězeňkyně vychovávat v cele své potomky do tří let věku. Na svobodu by se obě ženy mohly podmíněně dostat nejdříve za dvacet let.

Na doživotí byl za členství v IS loni v Iráku odsouzen i Lahcen Gueboudj, jehož výslech trval podle francouzských médií pouhou půlhodinu. Služby advokáta přitom obviněný odmítl.

Francouzská ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová v televizi BFM řekla, že její země musí zajistit obviněným právo na spravedlivý proces. „Není nelogické, že jsou za své činy souzeni tam, kde je spáchali,“ prohlásila.

Politolog Jean-Luc Marret z Nadace pro strategický výzkum se domnívá, že soudit džihádisty v Iráku bude pro Francii „pohodlnější“. V rozhovoru pro sever Franceinfo připomíná, že se francouzsko-irácké vztahy v posledních dvou až třech měsících silně rozvíjely a že irácký souhlas s převozem džihádistů může mít souvislost s francouzskou snahou podílet se na rekonstrukci Iráku. Francouzi mohou svému blízkovýchodnímu partnerovi nabídnout i finanční pomoc nebo větší spolupráci v oblasti bezpečnosti.

Program na repatriaci nemáme

Fakt, že budou francouzští džihádisté souzeni v Iráku, prozradil při pondělní návštěvě Paříže irácký prezident Barham Sálih. Radikály předali Iráčanům bojovníci z arabsko-kurdské milice (SDF), kteří na východě Sýrie válčí s příslušníky IS a mají podporu Spojených států.

Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v této souvislosti dementoval, že by jeho vláda měla program na repatriaci džihádistů ze Sýrie a Iráku, o němž se mluví. Francie sice před časem oznámila, že zřejmě převezme 130 svých občanů z válečné zóny, vláda ale trvá na tom, že bude každého posuzovat případ od případu. Hlavním argumentem pro takový krok je snaha mít potenciálně nebezpečné jednotlivce pod dozorem.

Z asi 40 tisíc osob, které odešly v letech 2013 až 2018 do Sýrie a Iráku, tvoří občané západních států asi šest tisíc. „S tímto problémem se potýkají všechny státy,“ říká Marret s tím, že třeba Dánové přijali 125 navrátilců, které se snaží opětovně začlenit do společnosti. Někteří z nich dokonce dostali bydlení a sociální dávky.

Z Francie ale odešlo okolo 1700 lidí: „Z důvodů kapacit i opatrnosti není toto řešení ve Francii možné,“ vysvětluje politolog a připomíná, že jeho země zažila v posledních letech řadu krvavých atentátů. Zatímco Velká Británie odebírá nebezpečným teroristům občanství a u těch ostatních se snaží o opětnou integraci, Francie je jednou z mála zemí, které dovolují, aby byli její občané souzeni v zahraničí. 

Děti chalífátu

Kromě mužů a žen má Francie stále v Iráku a Sýrii i stovky dětí, které si buď rodiče do samozvaného chalífátu přivezli, nebo se na jeho území narodily. Britská stanice BBC je minulý týden s odvoláním na údaje Mezinárodního centra pro studium radikalismu (ICSR) vyčíslila na 460, může jich být ale až sedm stovek.

Není úplně jasné, kde se všechny tyto děti nacházejí, většina z nich je ale v uprchlických táborech v severní Sýrii a Iráku, kde panují otřesné životní podmínky. „Všechny děti spojované s IS jsou obětmi konfliktu, a jako s obětmi s nimi musí být zacházeno,“ citovala BBC Kirsty McNeillovou z organizace Save the Children UK.

Většina států s navrácením dětí nijak nepospíchá, výjimkou je Rusko, které jich přijalo už stovku a chystá se přijmout dalších 40. Některé země jsou ochotné děti přijmout, už ale ne jejich rodiče. Lidskoprávní aktivisté namítají, že v zájmu dětí je zůstat s rodiči.

Spoluautorka studie ICSR Gina Valeová připouští, že i děti představují pro své domovské státy riziko. Zvláště chlapci prošli psychologickou indoktrinací a intenzivní bojový výcvik. Zároveň ale upozorńuje, že jejich stigmatizace a izolace od společnosti může v budoucnu vést k další radikalizaci. Vyzývá proto Británii a další země, aby se o své občany náležitě postaraly.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud