Galeotti pro INFO.CZ: Putin zavedl pro mafiány nová pravidla a tajné služby kriminálníky využívají | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Galeotti pro INFO.CZ: Putin zavedl pro mafiány nová pravidla a tajné služby kriminálníky využívají

Galeotti pro INFO.CZ: Putin zavedl pro mafiány nová pravidla a tajné služby kriminálníky využívají

V Rusku prorostla mafie s byznysem a politikou, říká známy odborník na Rusko Mark Galeotti, kterému nedávno vyšla v USA kniha o ruském organizovaném zločinu The Vory: Russia´s Super Mafia. Stát podle něj reguluje mafiánské gangy a ruská rozvědka využívá zločinců proti cizím státům. Gangsteři zároveň vydělávají hlavně na okrádání ruského státu, ale i na drogách nebo třeba pašování sýra.

Je Rusko prezidenta Vladimira Putina mafiánský stát?

Nemám tohle tvrzení rád. Zaujme sice čtenářovu představivost, ale je nebezpečné, protože je příliš zjednodušující. I když popíšeme tamní vládu jako jeden gang, nekontroluje veškerý organizovaný zločin. Snaží se ho ale usměrňovat. A když řekneme, že Rusko je mafiánský stát, pomineme to, že v Rusku jsou stále čestní policisté, soudci a úředníci, kteří se snaží dělat se zločinem, co mohou. Rusko je kleptokracie a připomíná v mnoha směrech Itálii v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století, kdy tam k sobě vláda a organizovaný zločin měly velmi blízko.

Další věcí je, že ruské tajné služby, které jsou nyní stejně rozsáhlé a agresivní jako za studené války, se stále občas obrací na organizovaný zločin, aby pro ně udělal některé „speciální služby“. Čečenští zločinci zabíjejí oponenty režimu v zahraničí, organizovaný zločin ze svých peněz financuje některé mediální skupiny v Evropě. Ty, které má rád Kreml.

Psal jste ale také o tom, že zločince použila ruská vláda při organizaci připojení Krymu k Rusku…

Svět ruských zločinců
V Rusku vznikl zvláštní zločinecký svět s vlastními zákony, který se ale v posledních desetiletích do jisté míry rozpadl. Navzdory tomu někteří zločinečtí vůdci stále nosí titul vor v zakoně, neboli zloděj podle zákona. Mělo to symbolizovat, že jednají podle svých vlastních zákonů, odlišných od pravidel pro ostatní lidi. Zločinci původně například nesměli podle svého kodexu nijak spolupracovat s mocí, nesměli pracovat, sloužit v ozbrojených silách, oženit se (ale mohli mít milenku), museli vždy platit dluhy z karet atd. Skončit ve vězení nebo v pracovním táboře pro ně bylo spíše oceněním, protože život za mřížemi, nikoliv venku, pro ně byl reálným životem. Vor v zakoně byl něco jako kněz a nejvyšší soudce. Tento podivný svět vznikl zřejmě na konci 19. století a jeho vývoji i se zvláštním „zákoníkem“ byl dokončen ve dvacátých letech 20. století. Ve čtyřicátých a padesátých letech došlo v gulagu k válce mezi starými a novými vory o to, zda lze spolupracovat s mocí. Výsledkem bylo, že částečně lze. Tradiční svět ruského zločinu přesto přetrval a začal se rozkládat až od osmdesátých let minulého století. V posledních desetiletích se pak ruští zločinci výrazně modernizovali.

Na Krymu takové skupiny v podstatě vybudovaly Kremlu místní proruskou vládu na zakázku. Krym byl obsazen kromě ruských speciálních sil také místními dobrovolnickými oddíly a mnozí z jejich členů byli ozbrojenci z místních zločineckých gangů. Sergej Aksjonov, premiér Krymu, který řídil jeho připojení k Rusku, byl až neuvěřitelně propojen s organizovaným zločinem. V devadesátých letech začínal v gangu s gangsterem, který si nechával říkat Goblin. Pak se Aksjonov dal na byznys a politiku, ale nikdy nepřerušil styky s podsvětím.

Podobné je to na východní Ukrajině, na Donbasu. Množství velitelů proruských separatistů, místních warlordů, má úzké styky s organizovaným zločinem. Zejména některé menší kriminální skupiny vyměnily svoji moc v podsvětí za místní politickou moc. Někdy na linii mezi separatistickými a ukrajinskými bojovníky propuknou srážky a nikdo neví proč. Je to často kvůli zločineckým sporům o drogy nebo je to snaha získat od Rusů více zbraní, které se pak dají prodat na černém trhu. Mám to potvrzené z různých zdrojů včetně zdrojů z ruských bezpečnostních služeb.

Jak je to s využíváním ruských zločinců Kremlem proti jiným zemím? Co třeba hackeři, kteří se prolamují do počítačů či ničí jejich obsah?

Ruský stát nemá potíž dohodnout se s kriminálníky, ať už jde o hackery nebo například o ruské neonacisty, kteří vraždili v zahraničí. Počítačoví piráti jsou zvláštní případ. Hackery mobilizoval ruský stát například k útokům proti Estonsku, Gruzii a Ukrajině. Původně je najímal, když bylo potřeba. Dnes už to dělá méně, Kyberšpionáž a kyberválka je totiž skutečně cesta budoucnosti a ruské špionážní služby si proto budují své vlastní kapacity.

Vojenská rozvědka GRU (Hlavní správa rozvědky) verbuje chytré lidi ve věku kolem dvaceti let a pak je školí pro své potřeby. Vnitřní tajná služba FSB (Federální bezpečnostní služba), která ale operuje částečně i v zahraničí (kde může i zabíjet podezřelé z terorismu), vsadila na rychlejší způsob. Najde kriminální hackery a pak jim nabídne, aby pracovali pro FSB, nebo že je pošle do vězení. Souhlas je téměř jistý. Má to ale problém. Několik zatčení loni ukázalo, že i hackeři pracující pro FSB občas pokračují ve své kriminální činnosti. Navíc se cítí neohrozitelní, mají přece doklady a průkazky tajné služby. Ve skutečnosti tenhle systém do jisté míry korumpoval FSB.

Ve dne konala vláda, v noci gangsteři

A jaký vztah má k mafii ruský prezident Vladimir Putin?

Putin sám nemá nic s organizovaným zločinem, ale jeho stát ano. Podívejte, Putin začínal v devadesátých letech minulého století svoji politickou kariéru v Petrohradu, kde působil nakonec jako zástupce guvernéra. Musel mimo jiné vyjednávat s tamními gangy, z nichž nejsilnější byl Tambovský gang, jehož šéf byl nazýván nočním guvernérem Petrohradu. Ve dne vládla legální vláda, v noci gang. Měli jasně těsné vztahy.

Když se stal Vladimir Putin poprvé v roce 2000 ruským prezidentem, zavedl nová pravidla. Mafiánům bylo řečeno: Nesmíte udělat nic, co by zpochybňovalo autoritu státu, jinak vás zničíme. Organizovaný zločin se od té doby smísil s ruskou elitou. Hranice mezi politikou, byznysem a organizovaným zločinem jsou velmi rozostřené.

Jak stát s organizovaným zločinem jedná? Existuje něco jako jednotná ruská mafie?

Stát se snaží do určité míry gangy usměrňovat. Neexistuje ale něco jako jednotná ruská mafie, v Rusku je dvanáct či více velkých zločineckých sítí nebo struktur. A taky mnoho menších gangů, které s nimi mohou spolupracovat. Stále vidíme vysokou míru násilí mezi gangstery a silnou konkurenci mezi nimi. Ale je to něco jiného než dříve díky novým Putinovým pravidlům.

„Kyberšpionáž a kyberválka je skutečně cesta budoucnosti a ruské špionážní služby si proto budují své vlastní kapacity.“

V devadesátých letech minulého století někdo třeba umístil bombu pod auto konkurenta nebo vystřílel restauraci, kde jedl jeho sok, a přitom zahynulo deset nebo dvacet nevinných lidí. Nyní je úroveň počtu nájemných vražd téměř na stejné úrovni jako v devadesátých letech. Zacílení je ale lepší. Je to zaměřeno na gangstery, někdo je třeba i s jejich tělesnými strážci zastřelí v odlehlé uličce. Žádné další nevinné oběti. Nikdo se o to už nestará, není to zaměřeno proti normálním občanům. Když se schyluje k válce gangů, státní orgány do toho vstoupí a řeknou: uklidněte se chlapci, jinak zakročíme!

Podle mého ale může i tak současná stabilní situace explodovat. Vidíme rostoucí příliv drog z Afghánistánu a rostoucí soutěž gangů, které jsou bohatší a silnější než dříve, vidíme západní ekonomické sankce, které gangy využívají k pašování například sýra, je tu ekonomický tlak spojený s pádem rublu. Někdy je to docela blízko k výbuchu.

Pronásledují vůbec ruská policie a další státní orgány ruské mafiány?

Jak jsem řekl, stále existují čestní policisté a vyšetřovatelé. Ale pokud jste v podsvětí významný hráč, máte svoji kryšu, svoji ochranu. Když mluvíte s ruskými policisty vyšetřující organizovaný zločin, tak vám řeknou zhruba tohle: Nemůžu vyšetřovat vysoce postavené zločince, protože když s tím začnu, tak mi zatelefonuje někdo, kdo má vyšší hodnost, a řekne mi, abych toho nechal. Takže dělám to, že stíhám gangstery na střední úrovni. Nemají takovou ochranu a je tu šance, že skončí ve vězení.

Na čem ruské mafie nejvíc vydělávají?

Tetování a ruské mafie
Ruští mafiáni se chlubili svým tetováním, ze kterého se dalo vyčíst, jaká je jejich zločinecká specializace, postavení ve zločineckém světě, co spáchali a také délku jejich pobytu ve vězení. Například pavouk na ruce znamenal kapesního zloděje, tři lebky se zkříženými hnáty vraha, hudební nástroje označovaly homosexuály. Za neoprávněné tetování následoval tvrdý trest. Pokud měl takový člověk štěstí, byla mu stržena kůže s tetováním. Mohl být ale i zabit.

Hlavně na drogách. Rusko má nejvyšší spotřebu drog na obyvatele na hlavu. Ale nejvíc peněz získávají mafie od ruského státu, ze zpronevěr a fiktivních nebo zmanipulovaných státních zakázek. Dokážou zařídit státní zakázku, která je předražená nebo zbavit vybraného uchazeče konkurentů. Nebo si nechat zaplatit státní zakázku, i když ve skutečnosti stát nedostane nic.

Mafiánský imperialismus

Jsou dnes ruské mafie mezinárodním fenoménem? Expandovaly do zahraničí?

Ano, ve dvou vlnách. V devadesátých letech minulého století se ruské gangy vydaly do východní Evropy a dále dobýt nová území jako nějací imperialisté. Měli peníze, zbraně, lidi, odvahu a byli docela úspěšní. Krátkodobě. Dlouhodobě je pro mafii téměř nemožné dobýt území tímto způsobem. Většinou národní mafie cestuje s nějakou diasporou, jako Italové či Číňané. Rusové nic takového neměli, kromě malých menšin třeba v Izraeli a USA.

Místní kriminálníci se proti Rusům spojili a začali pomáhat policii. Okolo roku 1997 byly ruské mafie z východní Evropy vytlačeny. Teď ale vidíme, že se vracejí po celé Evropě. Úplně jiným způsobem než dřív. Přicházejí jako partneři místních zločinců. Potřebujete vyprat peníze, zbraně drogy nebo prostitutky? To všechno dodáme, nabízejí. Vozí třeba levný heroin z Afghánistánu, kokain získaný výměnou z Jižní Ameriky, metamfetamin, který se vyrábí okolo Petrohradu.

Co ruští gangsteři v Česku? Zdá se, že tu nejsou moc vidět….

V České republice Rusové jednají s českými, vietnamskými i ukrajinskými gangy. Vidíme, že dodávají zbraně, drogy i prostitutky. Ale Česko jinak považují spíše za takový klidný bezpečný přístav. Investují tady a využívají český bankovní systém k praní peněz. Peníze ale neperou přímo. Český bankovní systém má velmi dobrou pověst a nelze tady jen tak bez otázek uložit hromadu peněz. Do Čech ale lze poslat bankovním převodem peníze z míst jako je Kypr, Lotyšsko nebo Izrael, kde je kontrola vkladů menší. Z Prahy se pak dají peníze poslat třeba do německého Frankfurtu nebo do Londýna a už to nebude nápadné. Praha navíc slouží jako transportní bod pro přepravu drog z Ukrajiny do Evropy.

Mark Galeotti
Britský odborník na Rusko působící momentálně v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Je autorem několika knih o Rusku, jeho speciálních jednotkách a ruském zločinu. Napsal i knihu o sovětské válce v Afghánistánu. Tento měsíc mu vyšla v americkém nakladatelství Yale University Press kniha o ruském organizovaném zločinu The Vory: Russia´s Super Mafia. Připravuje se její ruský a český překlad.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.