Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Havárie tankeru u Šanghaje přerostla v ekologickou katastrofu, ropné skvrny se zvětšují

Havárie tankeru u Šanghaje přerostla v ekologickou katastrofu, ropné skvrny se zvětšují

Ropa, která unikla z havarovaného íránského tankeru ve Východočínském moři, vytvořila čtyři oddělené ropné skvrny pokrývající celkovou plochu 100 kilometrů čtverečních. 

Čínské ministerstvo dopravy uvedlo, že tým záchranářů lokalizoval potopené plavidlo v hloubce 115 metrů a připravuje vyslání podmořských robotů k jeho průzkumu.

Íránský ropný tanker Sanchi po srážce s čínskou nákladní lodí asi 300 kilometrů východně od Šanghaje týden hořel. Posádku lodi tvořilo 32 mužů - 30 Íránců a dva Bangladéšané. Nikdo z nich nepřežil, záchranáři nalezli pouze těla tří z nich. Čínské plavidlo CF Crystal neutrpělo takové škody a celá jeho 21členná čínská posádka byla zachráněna. Příčina kolize se vyšetřuje.

Tanker převážel z Íránu do Jižní Koreje 136.000 tun ropného kondenzátu. Kromě něj uniklo do vody i těžké palivo, které loď pohánělo; podle odhadů ho v lodi bylo kolem 1000 tun. Ropné skvrny jsou nyní čtyři a rozlohou sahají od 5,5 po 48 kilometrů čtverečních.

Čínští experti pokračují v čištění moře, do akce bylo v úterý vysláno 13 plavidel. Na ropné skvrny mimo jiné stříkají chemické látky, které mají vrstvu paliva rozpustit. Čína se snaží "dostat pod kontrolu šíření ropné skvrny a zhodnotit ekologický dopad na mořské prostředí", uvedl v prohlášení čínský státní úřad pro oceány.

Podle čínského ministerstva dopravy se nyní chystá vyslání podmořských robotů k tankeru, možná následovaných potápěči, s cílem prozkoumat otvory, jimiž ropa vytéká, a uzavřít je. Potápěči by se také mohli pokusit ropu z tankeru odčerpat, napsala agentura AP.

Ropný kondenzát, což je označení pro velmi lehkou ropu, se snáze vypaří a shoří než těžká ropa. Je ale silně toxický, má nižší hustotu, a když unikne do moře, je složité zabránit jeho šíření. Důvodem je i fakt, že většina kondenzátů je bezbarvá a místo typické černé ropné skvrny na mořské hladině vytváří toxický "mrak" pod hladinou, který je těžko viditelný. Kolik ropy a kondenzátu během týdenního požáru tankeru shořelo, zatím není jasné.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1